Ahojky, slíbila jsem Vám, že napíši, jaký byl film… tak je to tu 😀 Nejdříve se chci zmínit, že jsem se pokusila sehnat knihu, ale oni ji stejně neměli. Naštvali mě, ale pak jsem se byla podívat do jednoho knihkupectví, protože jsem ještě měla čas kvůli kinu a tam knihu měli. Takže jsem si ji koupila tam :)) Také jsem si ještě před kinem zašla na obídek a ještě jedna věc… rozhodla jsem se na ten film jít sama. Nešla jsem s přáteli, s nikým… sama prostě :)) Chtěla jsem si to prožít, protože jsem jako jediná z rodiny a přátel četla tu knihu… tedy zatím 😀 Už ji má půjčenou kamarádka a čte :))
Tak… šla jsem do kina na film podle knihy Johna Greena Hvězdy nám nepřály. Knihu jsem četla a věděla jsem, jak to dopadne. I přesto jsem se na film těšila, a šla na něj v den jeho premiéry v českých kinech. Seděla jsem v sále tři a musím říct, že jsem měla celé kino pro sebe 😀 Reklamy se začaly promítat 15:10 a nikde nikdo. Myslela jsem, že přijde někdo později… ale pak zavřeli dveře a já tam byla fakt sama 😀 Poprvé v životě jsem byla v kině sama. Byla jsem ráda, protože jsem věděla přibližně, o čem to bude díky knize. Věděla jsem, že budu brečet, že se budu smát… a přislo mi vhod být o samotě. Také jsem si mohla sednout, kam jsem chtěla, ale já zůstala na svém místečku, protože jsem si vybrala dobře 😀 Den předtím jsem si jej vybrala a zarezervovala na internetu :))
K filmu… lidi to bylo dokonalý 😀 Já brečela jako želva a ne jen na konci. Já jsem brečela i na začátku 😀 Což se mi u knihy nestalo, ale já si nemohla pomoci. Není to úplně jako kniha, ale je to hodně podobný… vyzná jí lásku tak trochu jinak, pak jí řekne, že ji miluje později než v knize a ten konec je docela jiný, ale to by ten film musel být delší, aby to bylo přesně jako v knize. Nevadilo mi to, jen mě mrzelo, že tam hrála jiná písnička, než je psaná v knize. Na konci jsem brečela ještě víc, ale kdybych to měla shrnout, tak jsem asi půlku filmu probrečela, ale také jsem se nasmála. Je to opravdu pozoruhodné dílo… tolik emocí to v člověku vyvolává :))
Vzala jsem si sluneční brýle, aby nebyly vidět mé červené oči, ale stejně jsem se usmívala 😀 Po filmu jsem měla lepší pocit, protože jsem na ten konec byla připravená, a také protože jsem se na ten konec dívala ze dvou pohledů… ten jeden je moc důležitý :)) Jde o to, že spolu prožili ty nejšťastnější chvíle :))
Dočetla jsem se na internetu, že herečka, která hraje Hazel, se kvůli tomu musela nechat ostříhat. Měla dlouhé vlasy a Hazel je má krátké, taková mikádo má. Také jsem si pro svůj klid musela najít, že herec, který ztvárnil Augustuse, má nohu :)) Herci byli skvělí, úžasní… všichni :))
Když to tedy shrnu… byla jsem nadšená a vůbec mě film nezklamal :)) Také se Vám musím přiznat, že jsem si koupila knihu znovu, ale tentokrát s filmovým obalem 😀 Takže ji mám doma dvakrát, ale prostě… je to tak správné, pro mě :)) Také jsem vůbec nelitovala, že jsem šla do kina sama a také mi nevadilo, že jsem tam sama byla. Bylo to úchvatné 😀 Myslím, že už se mi tak nepoštěstí.