Na slovíčko

Ahojky,

nejdříve bych se chtěla omluvit, že na své poměry jsem se dlouho neozvala a ani nenavštívila vaše stránky. Důvodů bylo více, ale pokusím se vše dohnat a napravit. Hlavním důvodem je, že nebyla nálada, která je spojená s jiným důvodem, ale o ten nejsem ještě připravena se podělit. Potřebuji to v sobě zpracovat, vstřebat a uvěřit tomu, ale časem vám to snad napíšu.

Jinak co Vánoce a dárky? Už se to nekompromisně blíží a já se musím přiznat, že letos trochu zaostávám a ještě nemám nakoupeno, což se nestává. Ale ta chybějící nálada bylo úplně na všechno. Ani jsem nečetla, neřešila Vánoce, nefotila, prostě nic… snad se to teď nějak ustálí, zlepší a já začnu být použitelná.

Přeji vám krásný podzim 🙂

Moje zkušenosti s ePipí

ePipí

Připravila jsem si pro vás další skvělý tip na dárky, se kterým mám osobní zkušenost. ePipí nabízí originální zboží vyrobeno v České republice a převážně se jedná o papírenský sortiment.

Kromě e-shopu má značka svůj vlastní obchod v Praze, ale také můžete jejich výrobky zakoupit i v různých designových obchodech a papírnictví po celé naší republice (seznam je na webové stránce).

Pokračovat ve čtení „Moje zkušenosti s ePipí“

Na slovíčko

Ahoj,

možná někteří z Vás si pamatují článek z února, kdy jsem psala o brýlích a strachu z jejich nošení. Věc se má tak, že brýle jsem si byla vyzvednout minulý týden ve středu. Ten den jsem je chvilku měla na sobě, ale byl to pro mě nezvyk, tak jsem to nechtěla přehánět. Na večer jsem jela k rodičům, sebrala jsem odvahu a rozhodla jsem se jim brýle ukázat. Nakonec je viděla jen maminka, která mi řekla, že si tím kazím oči, a ať je moc nenosím… mrzelo mě to a brýle jsem ten den už nevytáhla. Druhý den jsem je vytáhla až večer, kdy jsme s manželem koukali na film. Přiznám, že opravdu mi ty brýle pomáhají a spoustu věcí mám najednou ostřejší. V pátek jsem si je vzala do práce nejen skrze modré světlo a práci na počítači, ale cítila jsem, že to bude v pořádku. Ta kolegyně, která si mě tak trošku kvůli tomu dobírala, teď dostala podnět, že ty brýle fakt mám, tak to bylo takové… zvláštní, ale brzy ji to opustilo, protože ostatní kolegyně to vzaly dobře a dokonce se i zajímaly, jak se s nimi cítím, jak se mi nosí. To bylo milé. Občas se ta kolegyně snažila něco rádoby vtipného prohodit, ale nebylo to tak hrozné, jak jsem čekala.

Ale to bych nebyla já, kdybych to celé nějak nepokazila. Brýle jsem tedy měla od středy a ten stejný týden v neděli, jsem je rozbila. Po práci jsem si je dala do pouzdra, to si dala do kapsy od bundy, a když jsem dobíhala zelenou na semaforu, tak mi vypadly z kapsy a přejelo mi je auto… obal je úplná placka a má na sobě otisk pneumatiky, naštěstí sklíčka i obroučky přežily. Brýlím upadla jen jedna nožička a jde to naštěstí opravit. Bez mučení přiznám, že v té chvíli jsem nevěděla, jestli se smát nebo brečet, protože tohle není můj první „úspěch“ s novou věcí. Když mi manžel daroval nový mobil před lety, tak jsem ho měla asi měsíc… vypadl mi z kapsy a utopila jsem ho v záchodě. Potom další nový mobil mi spadl a praskl mu displej pod ochranným sklem. Tomu sklu nic nebylo, ale přes displej se prohnala krásná pavučina. V opravně to nechápali a brali to s humorem, že kvalitní ochranné sklíčko 😀 Na druhou stranu se z těchto věcí dokáži poučit, mobil už na záchod nenosím, brýle si do kapsy už taky dávat nebudu.

Člověk to musí ale brát s humorem, jsou to jen věci, které se dají nahradit. Ale prosím, řekněte mi, že se Vám už taky něco takového stalo, ať se necítím tak trapně. A jak se jinak máte?