Dopisy protkané láskou – Můj malý svět

Duben 16, 2016Březen 12, 2021

Epilog

Ona mu nepsala, ale dopisy četla. Vzala si z knihy jeho poslední dopis. Nevěděla to. Nevěděla, že to vzdal. Otevřela a přivoněla, přečetla si jeho dopis a věděla, že je poslední. Poslední, který jí napsal. Poslední, ve kterém čte jeho řádky. Otočila se v rukou s dopisem.

—

Stál za ní, zničený, ale plný lásky. Připravený odevzdat své srdci na dlani a stát se jejím přítelem.

—

Dívala se mu do očí. Nebála se. Byla připravená být sobecká. Byla připravená být jeho drogou.

—

Nadpis mi udělala PawlušQa, které děkuji :))

Duben 7, 2016Březen 12, 2021

Ten, který chce být knihou v jejích rukou píše posedmé

Knihulko,

mou inspirací jsi ty a vždycky jsi byla, ale když nenacházím Tvůj dopis, cítím se bez múzy. Cítím se prázdný, protože jsem poznal lásku, ale zase ji hned ztratil. Tohle je správné? Obětovala jsi náš vztah, protože jsi mě chtěla pro sebe? Ale já si to tak přál, chtěl bych to tak… Knihulko, prosím.

—

Jako květina v zahradě uvadá,

mé srdce do temnoty upadá.

Síla mne opouští,

Ulehám do houští.

Nechci být spatřen,

do své temnoty zahalen.

Poslední slova na jazyku vysloví,

než ho život opustí:

„Kniholko, miluji Tě!“

—

Ten, jehož životní síla opustila

a prosí, aby ses naposledy otočila

—

Nadpis mi udělala PawlušQa, které děkuji :))

Březen 29, 2016Březen 12, 2021

Ten, který chce být knihou v jejích rukou píše pošesté

Knihulko,

potřebuji Tě. Mé srdce krvácí, mé oči slzí… Tvá slova mi chybí. Chybí mi Tvá víra ve mě. Ty jsi věřila, že ukrývám v sobě dobro. Ty jediná jsi v to věřila, ale teď? Kdo věří teď? S tebou mi patřil svět, bez tebe nejsem nic.

—

Prosím šanci nám dej,

na mé dopisy odpovídej.

Já se tě nevzdám,

před láskou dveře nezavírej.

—

Ten, jehož srdce steskem krvácí

—

Nadpis mi udělala PawlušQa, které děkuji :))

Březen 23, 2016Březen 12, 2021

Ten, který chce být knihou v jejích rukou píše popáté

Knihulko!

mé srdci na dlani máš a ty jsi jen stiskla. Neopouštěj mě, jsem zoufalý.

—

Pokud to měl být tvůj poslední dopis pro mne, věř, že já je budu psát stále a budu věřit, že si je čteš, i když mi nepíšeš.

Neodcházej ode mne prosím,

na kolenou před tebou klečím.

Ty jsi jediná, kterou v srdci nosívám,

smutek po světě nyní rozsévám,

díru v srdci jsi způsobila

a nikdy se neotočila.

—

Ten, jehož slzy Tvým dílem jsou

—

Nadpis mi udělala PawlušQa, které děkuji :))

Březen 10, 2016Březen 12, 2021

Ta, která žije ve světě knih píše popáté

Má kniho nejjemnější,

—

tohle je poslední dopis, který Ti píši, a který ty ode mne čteš. Nemohu už dále pokračovat, mé srdce puká a já vím, že nechci být sobecká. Chtěla bych Tě pouze pro sebe a nikomu jinému bych nedovolila se na tebe podívat. To nemohu!

—

Láska si zaslouží oběti, a tak se tímto dopisem s tebou chci rozloučit. Navždy zůstaneš v mém srdci a Tvé dopisy navždy zůstanou v knize, která mi Tě připomíná. Po nocích si je budu vytahovat a číst s úsměvem na rtech znovu a znovu, budu si k nim s láskou přičichat a budu vědět, co jsem mohla mít a nemám.

—

Odpust mi…

—

Tvá knihulka

—

Nadpis mi udělala PawlušQa, které děkuji :))

Únor 22, 2016Březen 12, 2021

Ten, který chce být knihou v jejích rukou píše počtvrté

Knihulko,

—

i kdyby tvůj šepot byl ten nejtišší zvuk, slyšel bych ho. Mé srdce by to slyšelo. Nedovolil bych zaniknout ta slova.

—

Dám Ti šanci. Dám šanci Tvému šepotu i Tvým slovům. Dovolím Ti vše, co si budeš přát. Jsem tu pro tebe, jen pro tebe.

Po hřbetu pohladit dovolím,

sladký polibek Ti povolím,

pihy spočítat smíš,

jediná o mně sníš.

Láska nekonečná zdá se být,

a já bez tebe nechci žít.

—

Ten, kterému jsi život změnila k lepšímu

—

Nadpis mi udělala PawlušQa, které děkuji :))

Únor 13, 2016Březen 12, 2021

Ta, která žije ve světě knih píše počtvrté

Má kniho nejkouzelnější,

—

neopouštím Tě. Neodcházím. Jen ztrácím slova, kterými bych dokázala vyjádřit vše, co na srdci mám. Přála bych si vzít Tě do rukou, pohladil po hřbetu a pošeptat ta nejsladší slova, která kdy svět slyšel, ale mám strach, že by to v hluku zaniklo.

—

Dáš mi šanci? Dáš šanci mému šepotu a mým slovům, která by vyšla z mých úst? Dovolíš mi pohladit tě po hřbetu? Dovolíš mi přečíst si Tě? Dovolíš mi přivonět si a listovat v tobě?

—

Tvá knihulka

—

Nadpis mi udělala PawlušQa, které děkuji :))

Leden 19, 2016Březen 12, 2021

Ten, který chce být knihou v jejích rukou píše potřetí

Knihulko,

nemyslel jsem, že jsi špatná droga. Na tobě není nic špatného. Když zavřu oči a přičuchnu si k dopisu, vidím lásku, vidím tebe, jak píšeš dopis, vidím nás.

—

Vím, že je těžké nalézt ty správná slova, lepší jsou činy, ale Tvá slova mě drží nad hladinou. Nemohu Tě nutit, nemohu učinit svět lepším, ale s tebou lepší je. Ty jsi hvězda, která mi ukazuje cestu v té největší tmě. Jsi naděje, která nikdy nevyhasne. Jsi sluncem mého života.

Slunce mi na tvář svítí,

na louce kvete luční kvítí,

naděje je tu stále,

neodcházej, lásko, dále,

jsem nic bez tebe,

jako Bůh bez nebe.

Zůstaň, prosím.

—

Ten, jehož srdce jsi uloupila

—

Nadpis mi udělala PawlušQa, které děkuji :))

Leden 5, 2016Březen 12, 2021

Ta, která žije ve světě knih píše potřetí

Má radost největší, kniho nejjemnější,

—

má mysl je zahalena, nevím, co psát dále. Tvé básně mi radost dělají. Čtu si je znovu a znovu a stále a kdekoliv. Nosím Tvé dopisy při sobě, nedokáži je odložit. Znamenalo by to, že mi něco chybí… ty mi chybíš. Nemohu se ubránit úsměvům, které mi na rtech vždy hrají, když čtu Tvé řádky. Vypadám jako blázen, ale ať!

—

Jsem v rozpacích, nevím, zda je dobře býti Tvou drogou. Drogy jsou škodlivé. Co když ti ublížím? Ale i přesto bych chtěla ti dát každou svou část. Přála bych si tě nabažit, uspokojit… zažít s tebou poblouznění ještě větší, než zažívám z dopisů.

–

Docházejí mi slova, někdy nelze vše vyjádřit slovy. Někdy stačí jen pohled a člověk vidí tomu druhému až do duše. Přála bych si, abys mi mohl vidět do duše, vidět to, co tam je. Vidět, jak píši tento dopis, vidět mé srdce, které patří tobě. Vidět tu lásku, která je také Tvá.

—

Nemohu už dále pokračovat, slova se vytratila…

—

Tvá knihulka

—

Nadpis mi udělala PawlušQa, které děkuji :))

Prosinec 25, 2015Březen 12, 2021

Ten, který chce být knihou v jejích rukou píše podruhé

Knihulko,

—

ty ses tou radostí již stala. Jsi její součástí, neboť mi píšeš dopisy, které mi zpříjemňují den a mírní bolest.

—

Věřím, že dobro nemůže být bez zla, ale věřím, že láska může být bez bolesti. Láska je největší silou, která může být, a já jsem rád, že jí nyní mám v sobě spoustu a čeká jen a jen na tebe.

—

Přivoněl jsem k Tvému dopisy, a zjistil, že voní jako ta nejsladší jahoda. Rád bych si z této jahody kousek uždíbl, ale nemohu. I ten jeden malý kousek by byl příliš. Jahoda, jejíž vůni stále cítím, je mou drogou, a já bych se nemohl nabažit pouze ždibínkem.

—

Nejsem sobec, jen bych chránil to, co je pro mne vzácné. Ty jsi pro mne vzácnou.

Musím na tebe myslet stále,

i když stojím někde v hale.

Tvé dopisy klíčem jsou,

Mé srdce odemčou.

Srdce, jež na dlani nosívám,

polibek sladký ti posílám.

Ten, kterému jsi radost způsobila

a jeho život jedinečně obohatila

—

Tvá kniha nejoblíbenější

—

Nadpis mi udělala PawlušQa, které děkuji :))