Originální název: Beautiful Player
Český název: Božský hráč
Díl: 3. – volná série
Žánr: beletrie pro dospělé – erotický román
Autor: Christina Lauren
Nakladatelství: Jota 2014
Počet stran: 352
Stručný obsah knihy:
Po tom, co Hanně Bergstromové její starostlivý bratr udělá přednášku o tom, že má úplně katastrofální (protože nulový) společenský život a je zahrabaná zaživa v přípravě na doktorát, nezbývá jí nic jiného, než poslechnout a využít jeho návrh: vypadne ven, seznámí se s novými lidmi, začne randit. A kdo jí pomůže proměnit se ve žhavou dračici, po které budou toužit všichni muži? Nikdo jiný než přítel jejího bratra, božský Will Sumner – investor a dokonalý playboy!
Will riskem doslova žije, ale starat se o brýlatou šprtku, „malou“ kámošovu ségru, ho opravdu ani v nejmenším neláká… až do té divoké noci, kdy ho jeho nevinná svůdná žačka naláká do postele a ukáže mu věci, na které už nikdy nezapomene. Jakmile Hanna objeví sílu svého sex-appealu, je jen na Willovi, aby dokázal, že je opravdu tím jediným mužem, kterého v životě potřebuje.
Můj názor:
Právě jsem ho dočetla a připravila pro Vás tento článek. Líbí se mi, jak se tam objevuje i Božský bastard se svou budoucí ženou a také Božský cizinec se svou budoucí ženou. Jsou to vlastně tři kamarádi, o kterých jsou knihy, ale klidně si můžete přečíst jen jednu knihu a i tak víte, o čem to je. Každá kniha má své kouzlo, tahle je nejdelší a končí velice hezky. Líbí se mi, že si spolu píší sms. Jsou neustále v komunikaci. Také se mi moc líbí, jak spolu chodí běhat a nejvíce mě okouzlila scéna, kterou si můžete přečíst v úryvku. U knihy jsem se i trochu smála a bála se, jak to bude, ale konec je krásný a epilog ještě lepší. Jsem opravdu moc ráda, že jsem si tuhle sérii přečetla a kromě Božského cizince ji mám doma, protože k těmto knihám se zajisté jednou vrátím. Božského cizince si také koupím, ale jelikož jsem ho četla, tak zatím na něj nespěchám.
Úryvek:
Shlížel na mě jasně modrýma očima zpod černé čepice, pod kterou měl nedbale zastrčené tmavé vlasy. Přišel ke mně blíž a dal mi něco na hlavu, „Říkal jsem si, že by se ti mohla hodit.“
Sáhla jsem si na hlavu a nahmatala tlustou vlněnou čepici. Páni, to je tak roztomile okouzlující. „Díky. Tak to vypadá, že mi nakonec uši neupadnou.“
Str. 20, první kapitola