V kanceláři si Booth našel informace o tom požáru, také si vyhledal Olivii i Ethana, ale také se podíval na Benjamina. Povedlo se mu zjistit pár nových a hlavně zajímavých věcí. Bylo třeba je prokonzultovat s Temperance. Zavolal jí, „Máš chvilku čas? Dáme si oběd? Dobře, tak za půl hodiny tam,“ usmál se a položil to. Domluvili se rychle.
„Našel jsem si informace o tom požáru. V článku bylo psané, že měli podezření na žháře. Proto celé město obviňovala Ethana.“
„Myslíš, že podpálil dům, šel do hospody a nechal uhořet svou rodinu?“
„Nemusel to být Ethan. Mohl to zapálit někdo jiný a možná se pak Ethana zbavil, protože v tom domě neuhořel.“
„Jsou to jen tvé teorie, Boothe. Co důkazy?“
„Ty najdeme, ale od něčeho se odrazit musíme. Co ty dopisy? Zjistila Angela něco nového?“
„Všechny jsou od Olivie a žádné vyhrožování tam není.“
„Všechny jsou milostné?“
„Ano, vzala jsem ti jejich kopie. Můžeš se podívat,“ podala mu složku. Napila se kávy, „Angela říkala, že kdyby to nebyl bratr a sestra, tak že by si dovolila říct, že spolu měli poměr.“
„Ale jelikož je to bratr a sestra, tak je to zvláštní, ale mohli se do sebe zamilovat.“
„Ano, v některých kulturách…“
„Jo, jistě. Někde je to dovoleno, ale tady ne. Není psané něco v těch dopisech důležitého? Něco, co by nás posunulo dále?“
„Nevím, já jsem je nečetla a Angela nic takového neříkala.“
„Dobře,“ pousmál se. Vzal si hranolek, „Stejně ten požár je divný. Neprobudili se, zemřeli ve spánku a shořel celý dům. To mi řekni, že ze šesti lidí to ani jednoho neprobudilo.“
„Je to trochu divné.“
„Trochu? Kůstko, je to hodně divné. Něco mi tady nesedí. Ani ten Benjamin nebyl jistě zcela upřímný.“
„Myslíš, že ti lhal?“
„Myslím, že něco tají. Ví víc, než říká.“
„Možná o tom poměru věděl, ale bojí se to říct. Říkal jsi, že se hodně zastával Ethana. Tak proto to nechce říct.“
„Hm, nevím. Něco tu prostě nesedí. Víš, mám divný pocit. Ale my přijdeme na to, jak to doopravdy je. Zjistíme pravdu,“ usmál se na Temperance.
„Vždycky lapíme padouchy,“ usmála se ona na něj.
„Benjamine, Benjamine, nejste k nám upřímný, že?“
„Agente Boothe, nevím, proč tohle je zapotřebí,“ rozhlédl se ve výslechové místnosti, „Vše jsem vám řekl.“
„Nepochopil jste to. Chci slyšet pravdu. Co Olivia a Ethan?“
Opřel se do židle, „Sestra a bratr.“
„Měli poměr?“
„Cože? Jste se zbláznil ne?!“
„Benjameni, znal jste Olivii?“
„Ano, ale jen od vidění. Ano, řekli jsme si ahoj, ale to bylo vše.“
„Myslel jsem, že nám chcete pomoct chytit jeho vraha, ale moc mi nepomáháte.“
„Já víc už nevím!“ bouchl rukama do stolu.
„Jak Ethan vycházel s rodinou?“
„Dobře, měli se rádi. Jako každá rodina. Neměli žádné problémy, jestli myslíte tohle.“
„Měl rád oheň?“
„Co? Cože?! Vy si myslíte, že založil ten požár?“
„Normální postup.“
„Skončil jsem,“ vstal, „Snažil jsem se vám agente pomoci, ale vy si mé pomoci nevážíte. Až budete něco chtít, obraťte se na mého právníka,“ odešel s prásknutím dveřmi.
„Máte něco?“ šel Booth za Angelou.
„Ne,“ řekla Temperance, která tam také byla.
„Tak jsme, víte kde? Ten jeho přítel nám už nepomůže.“
„Ty dopisy jsou divný. Tohle bych bratrovi teda nepsala,“ pozastavila se nad tím Angela.
„Musíme najít to její tělo,“ řekla Tempy.
„A k čemu nám to bude, Kůstko?“
„Myslím, že by nám to pomoci mohlo. Co kdybychom se vrátili do toho skladiště? Někde tam to tělo bude.“
„Byli jsme tam s Hodginsem a nic jsme nenašli. Co bys tam našla? Nic.“
„Co tím ztratíme?“ koukla Tempy na Bootha.
„Tak fajn, vezmi si věci a jdeme.“
„Vezmu s sebou i Hodginse. Třeba nám něco uniklo,“ řekla a šla pro svého kolegu.
Nadpis mi udělala PawlušQa, které moc děkují :))