Nejdříve klidným krokem jsem přešla za dům, na polní cestu. Nikdo se na mě nemusí dívat. Už ani nevím, jestli to stále ještě umím. Zhluboka se nadechla a vyběhla. Cítila jsem, jak se mi vlasy v culíku houpou, cítila jsem vítr, který chladil mou pokožku. V uších mi zněla Céline Dion. Na první zátah jsem toho moc neuběhla, potřebovala jsem se vydýchat. Zastavila jsem se tedy, vydýchala a dívala se na krajinu kolem. Cítila jsem se najednou volná, ale tak moc jako nikdy. Cítila jsem se, jako by všechny starosti, problémy nestíhali mému běhu a byly někde vzadu. Protáhla jsem se a vyběhla znovu. Tentokrát jsem si svůj dech hlídala lépe. Byla jsem tak volná. Utíkala jsem před realitou. Utíkala jsem do svého světa. S myšlenkami jinde jsem pelášila po polní cestě, nezajímala se o nic a jen si třídila své myšlenky. Vnímala jsem hudbu, dávno už tam hrál Calvin Harris a jeho píseň. Rychlejší melodie si vyžadovala rychlejší běh.
Na chvilku jsem se opět zastavila a podívala se za sebe. To není možné, to jsem uběhla tolik. Nevěřila jsem vlastním očím. Otočila jsem se. Na chvilku si vytáhla sluchátka a poslouchal ptáčky. Nehráli tu správnou melodii. Dala jsem si tam svou oblíbenou píseň a rozběhla se zpátky, ale bylo to jako bych se vracela zpět do reality. Najednou mě začaly opět tížit starosti ohledně školy, života samotného a také rodiny. To před čím jsem předtím utekla, jsem doháněla, jak jsem běžela zpět. Má volnost se ztrácela. Opět jsem se cítila ve stísněném prostoru, v malé klícce jako zvíře. Zastavila se a snažila ze sebe setřást ten pocit, ale nepomáhalo to. Rozběhla jsem se tedy rychleji, abych to předehnala a utekla tomu znovu a znovu. Chtěla jsem být opět volná, chtěla jsem být bezstarostná alespoň na tu malou chvilku.
Doběhla jsem k domu. Už mi nevadilo, že na mě kolemjdoucí koukají. Bylo mi to jedno. Rychle jsem zalezla za dveře a zabouchla je. Ucítila jsem, jak vše, co mě pronásledovala, narazilo do dveří. Byla jsem rychlejší a nechala to venku. Na tváři mi hrál veselý úsměv a já se cítila jako ve stavu beztíže jako v extázi. Ve skutečnosti jsem byla příjemně unavená a byla jsem spokojená, že jsem udělala nejen něco pro své tělo, ale také pro svou duši.