Originální název: The Pleasures of Summer
Český název: Rozkoše léta
Žánr: beletrie pro dospělé – společenský román (erotika)
Autor: Evie Hunter
Nakladatelství: Jota 2014
Počet stran: 424
Stručný obsah knihy:
Kdo je tu vlastně krotitel? A kdo bude zkrocen?
Summer je bohatá, krásná a ve smrtelném nebezpečí. Její otec má mocné nepřátele, kteří se mu chtějí pomstít právě prostřednictvím jeho dcery. Dokud nebezpečí nepoleví, Summer potřebuje bodyguarda. Do její zlaté klece vstupuje bývalý ranger Flynn, kterému se představa, že má chránit rozmazlenou dcerku multimilionáře, vůbec nezamlouvá. Vzájemná nenávist se pomalu mění v nebezpečné jiskření. Když Summer Flynna už poněkolikáté neposlechne a ohrozí tím svou bezpečnost, muž ji „potrestá“… a nastává boj o dominanci, i když jejich srdce začínají toužit po příměří…
Můj názor:
Jelikož se mi líbily Rozkoše zimy, rozhodla jsem si půjčit od druhé kamarádky i Rozkoše léta. Neřekla bych, že je to druhý díl. Spíš je to druhá kniha od stejné autorky, protože když jste nečetli Rozkoše zimy, ale pustili se hned do léta, tak to nevadí. Knihy nenavazují. Každá má své hlavní postavy.
Líbilo se mi, jak se Summer postupně zbavovala bodyguardů, ale přece jen jeden odolal. Flynn ji sice odsoudil, ale po té, co ji lépe poznal, věděl, že taková skutečně není. V knize se mi nejvíce líbily pasáže, kdy trávili čas v chatrči. Díky tomu se sblížili.
Konec mi přišel přehnaný, kdy on ji odmítl a odešel. Slehla se po něm zem, ona trpěla… a pak najednou se objeví a začnou spolu žít. Chápala jsem, že se chce dát dohromady, ale tento konec bych klidně už do knihy nedávala. Zkrátila bych to o kousek.
Co mi vadilo, ale za to kniha nemůže, jsou tam chyby např. vynechané písmenko ve slově či místo předložky do je pouze o. Zajímalo by mě, jak knihy kontrolují, a jak vůbec jim nevadí, že to vytisknou a vydají s hrubkami. Za to ale ani autorka ani kniha nemůže, proto jsem se snažila si chyb nevšímat a užívat si děje, do kterého jsem se bez problému ponořila.
Úryvek:
Shora se ozvalo zašustění a objekt jeho fantazie vystrčil hlavu dolů. „Jdeš do postele?“ Zněla tak mladě, nejistě.
„Dnes v noci zůstanu tady dole.“
„Aha. Je mi trochu zima. Myslela jsem, že tobě třeba taky.“ Hlas se jí nepatrně chvěl. Summer dnes večer není ta sebejistá princezna.
Nedokázal odolat. „Jo, možná je mi taky trochu zima,“ lhal, vyhrabal se ze spacáku a vylezl po žebříku. Postel byla vyhřátá a voněla po Summer.
Str. 216, osmnáctá kapitola