Originální název: Fušigina tošokan
Český název: Podivná knihovna
Žánr: světová literatura – novela
Autor: Haruki Murakami
Nakladatelství: Odeon 2014
Počet stran: 64
Stručný obsah knihy:
Chodíte si půjčovat knihy do knihovny?
Mladík si jako obvykle odskočí navečer do místní knihovny: vrátit dvě knížky a nějaké jiné si půjčit. Ten den se však už nevrátí domů. Běžná knihovna se náhle změní v záhadné bludiště s nekonečnými chodbami, zamčenými dveřmi a celou, v níž se chlapec nakonec ocitá. Občasnou společnost mu dělají dědek, ovčí muž a záhadná krásná dívka, která nemluví. Tahle noční můra se sice nakonec prosvětlí denním světlem, ale mladík zjišťuje, že nic už není jako dřív.
Můj názor:
Kniha jsem si vypůjčila, protože se mi zdála drahá, natož že má pouze šedesát čtyři stan. Když jsem ji však otevřela, zjistila jsem důvod její ceny. V knize jsou kresby, papír je jinačí než v ostatních knihách.
Novela je proložena kresbami, které vám mohou pomoci k lepší představivosti hrdinů knihy. Mně osobně se moc líbily. Kniha je tím oživena.
A co bych tak řekla k ději? Příjemně se mi to četlo, utíkalo to rychle a byla jsem zvědavá, jak to vlastně celé dopadne. Konec mne trochu zklamal, ale kniha mě donutila přemýšlet dále. Nekončilo to pouze poslední stranou. Přemýšlela jsem, co se stalo dále s jeho novými přáteli, proč se to stalo… nechci příliš prozrazovat.
Obálka knihy se mi líbí, kresby v knize se mi líbí, styl psaní i děj se mi líbí. Kromě konce nemám, co vytknout. Pokud nemáte příliš času na čtení nebo jen chcete něco oddechového, doporučuji tuto knihu.
Úryvek:
„Jenže, víš ty co? Tohle se přece děje v úplně každé knihovně. Víceméně.“
Zůstal jsem po těch slovech jako opařený. „V každé?“
„Kdyby knihovny pořád jen půjčovaly lidem vědomosti, tak o ně přece za chvilku přijdou, nemyslíš?“
Str. 27