Originální název: Kami no kodomotači wa mina odoru
Český název: Po otřesech
Žánr: literatura světová – povídky
Autor: Haruki Murakami
Nakladatelství: Odeon 2010
Počet stran: 160
Stručný obsah knihy:
Roku 1995 postihla Japonsko dvojí katastrofa: v lednu zemětřesení v Kóbe a o dva měsíce později sarinový útok v tokijském metru. Povídky tohoto souboru se odehrávají právě v čase mezi těmito událostmi. Setkáme se s mladou dívkou, která se zakoukala do staršího muže, máme tu bohatou podnikatelku cestující po Thajsku, kde je konfrontována s láskou i smrtí, čteme o obřím Žabákovi, který se pokouší zachránit město. I zde využívá Haruki Murakami stejná témata jako ve svých slavných románech.
Můj názor:
Jak už to bývá u knih s povídkami, některé jsou silnější a jiné slabší. Člověk si nějakou oblíbí a jinou by z knihy nejraději vymazal, ale všechny do knihy patří. Každému se líbí jiná a díky tomu to tvoří celek.
Tak trochu mi vadilo, že většina povídek měla otevřený konec a vlastně nikdo nic neví… ano, můžete si to domyslet, ale já bych si u některých ráda přečetla, jak by to pokračovalo.
Není to kniha, která by se mi od tohoto autora líbila nejvíce, ale ani to není kniha, která by mne zklamala. Tuto knihu lze prokládat jinou knihou… přečtete jednu povídku a můžete si přečíst kousek další knihy. Povídky na sebe nenavazují, jen mají společné téma a to zemětřesení.
Knihu jsem si vypůjčila v knihovně a byla to šťastná volba.
Úryvek:
„To je tedy trochu zvláštní příběh, nemyslíte?“
„Jistěže. Je to zvláštní příběh,“ pravil Nimit s velikou vážností. „Zeptal jsem se tehdy pána, pro co tedy vlastně takový lední medvěd žije. Vítězně se tehdy usmál, a odpověděl mi také otázkou. Nimite, a pro co vlastně žijeme my?“
Str. 89, Thailand