Originální název: Coraline
Český název: Koralina
Žánr: knihy pro mládež – fantasy
Autor: Neil Gaiman
Nakladatelství: Polaris 2007
Počet stran: 160
Stručný obsah knihy:
Malá Koralina Jonesová je chytrá a zvědavá holčička, která nenávidí, když si lidé pletou její jméno a oslovují ji Karolíno. Poté, co se rodina přestěhuje do nového domu, musí jej Koralina ihned celý prozkoumat. Objeví dvacet jedna oken a čtrnáct dveří, přičemž jen třináct z nich se dá otevírat a zavírat. Čtrnácté jsou zamčené a zůstávají pro Koralinu záhadou. Když se jí jednoho dne konečně podaří je otevřít, dostane se do jiného bytu v jiném domě, který se tomu jejich náramně podobá. Žije v něm ovšem Druhá matka, s knoflíky místo očí, která Koralinu považuje za své dítě a nehodlá ji pustit zpět…
Můj názor:
Tuto knihu jsem dostala od kamarádky k loňským Vánocům. Dala mi ji, protože tohoto autora má velice ráda a ví, že já mám ráda fantasy. Byla to její první kniha, kterou od tohoto autora četla, a i když já už měla jednu doma, rozhodla jsem se přečíst si tuto dříve.
Děsivá fantasy pohádka, která ukazuje, že ne zvědavost je vždy dobrá vlastnost, ale také ukazuje holčičku, která touží po lásce a pozornosti rodičů. Díky tomu se dostává dveřmi do jiného světa, který se zdá velice podobný tomu jejímu, avšak zde jí rodiče udělají vše, co na očích vidí… jen oni mají knoflíky místo očí a chtějí, aby to udělal i Koralina. Na jednu stranu ten svět miluje, ale pak zjišťuje, že to není tak, jak se zdá a snaží se dostat zpět… není na to už pozdě? Dokáže to? Přece jen je to pohádka, a to už tak trochu napovídá, jak to skočí, ale i tak kniha je napínavá a velmi mne bavila. Vřele doporučuji jako jedno z těch oddechových čtení.
Ráda bych ještě dodala, že knihu zdobí velmi povedené ilustrace, které vás provází celým dějem a také je kniha zfilmovaná. Já osobně jsem film ještě neviděla, ale chystám se na něj.
Úryvek:
Sevřela do dlaně kamínek s dírkou a odhodlaně vkročila do černé tmy. Očekávala, že tam bude ten předpokoj se sametovým závěsem, ale nebylo tam nic. Místnost byla temná a nikdo v ní nebyl. Opatrně se šourala dopředu. Kdesi nad ní to zašustilo. Zvedla hlavu a pohlédla do ještě černější tmy tam nahoře, když v tom o něco zakopla. Sehnula se, zvedla baterku a zapnula ji. Kužel světla se rozběhl hledištěm.
Str. 102, osmá kapitola