Kousek mého života 1.4

Poštěstilo se mi a mohla jsem nafotit další štěňátko. Opět to bylo malé miminko, které vše zkoumalo a chvilku neposedělo. Ale díky zkušenostem s focením pejsků vím, jak upoutat pozornost a povedlo se vyfotit několik povedených momentek 🙂

Štěňátko jsem fotila i s jeho novou rodinou a to byla také pěkná zkušenost a díky tomu jsem si uvědomila, že mě to opravdu baví. Začínám silně uvažovat o nějakém kurzu, abych si mohla rozšířit znalosti a zkušenosti 🙂 I když jsem už fotila těhulku, párové fotky a také portrétové, pejsci mě stejně baví ze všechno nejvíce. Ráda je fotím venku, nejen z důvodů, že nemám tak nějak jinou možnost… ale hlavně, že se pejsek chová přirozeně, je uvolněný.

Díky našemu uličníkovi mám procvičeno focení pejsků v pohybu a nepotřebuji, aby seděli. Ani nějak moc fotografie neupravuji. Za prvé nemám ráda, když je to hodně umělé ty fotky a za druhé to moc neumím, což je bod, ve kterém se chci rozhodně do budoucna zlepšit 🙂 Všimla jsem si, že fotografové pořádají kurzy na úpravy fotek, tak o nějakém takovém uvažuji 🙂

Ale na druhou stranu si říkám, jestli je to vůbec třeba… jestli má cenu si nějaký kurz dělat. Jenže mě to opravdu bavilo, pomohlo mi to vypnout. Zkusím si napsat pro a proti, podívám se na dostupnost kurzů a ceny… a pak uvidíme 🙂

Nadpis mi udělala PawlušQa, které děkuji.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.