Dokázala jsem to! Splnila jsem knižní výzvu, kterou jsem si dala na letošní rok a to ještě s měsíčním předstihem. Mé okolí nevěřilo, že knižní sérii dokáži přečíst, protože první díl jsem měla rozečtený od dubna a ještě začátkem října nebyl přečten. Ale zvládla jsem to.
Nerada čtu série, které u nás ještě nevyšly celé, ale postupně si díly zakupuji, jak vychází. Sérii si přečtu pak kompletně a hezky po sobě. Mám strach, že kdybych si přečetla první díl a druhý díl by měl vycházet za rok, nebudu si to tak dobře pamatovat, aby mi to hezky na sebe navazovalo.
A to byl i případ série Dvůr trnů a růží od autorky Sarah J. Maas. První díl je v mé knihovně již od září 2016. Zakoupila jsem ho, protože je převyprávěním Krásky a Zvířete. Dlouho mi trvalo, než jsem se do knihy začetla. V dubnu jsem přečetla cca 60 stran a odložila to. Pořád jsem o tom jen mluvila, že to jednou přečtu, ale skutek utek. Pak ale začalo mé okolí se o to zajímat. Kamarádka dokonce se mnou uzavřela sázku, že to do konce roku celé nepřečtu. Druhá kamarádka mi říkala, ať si to rozhodně přečtu, že celou sérii si oblíbila a je to jedna z nejlepších fantasy sérií.
Jen díky okolí jsem se vzchopila a vzala si první díl zpátky. Pamatovala jsem si, o čem těch šedesát stran bylo, a tak jsem pokračovala v četbě dál. Ano, první díl Dvůr trnů a růží opravdu připomíná v určitých věcech Krásku a Zvíře, avšak druhý díl Dvůr mlhy a hněvu je úplně něco jiného. Hezky navazuje na první díl a ze začátku se mi četl tak nějak líně, ale pak… je naprosto úžasný. Chápu kamarádku, proč už ho má přečtený pětkrát. Nakonec jsem knihu četla do pěti do rána se slzami v očích a to jen abych hned sáhla po třetím dílu (já vím, proč čekávám, až to vyjde celé).
Třetí díl, Dvůr křídel a zmaru, který má nejvíce stran konkrétně 720, jsem přečetla nejrychleji. Ano, hodně tomu napomohlo, že jsem nechodila do práce a měla jsem na něj více času, ale taky protože se schylovalo k vyvrcholení celé série. Nedokázala jsem od knihy vypnout. Stále jsem na Freyre a její rodinu myslela. Přemýšlela jsem o tom, jak to dopadne. No a najednou jsem měla přečtený i třetí díl a zjistila jsem, že mi chybí už jen čtvrtý. Ten je z celé série nejtenčí, protože je takovým mostem k dalšímu dílu vyprávějícímu o sestře dosud hlavní hrdinky. Takže jsem během čtení série zjistila, že to není kompletní, ale naštěstí to končí docela uzavřeně. To hlavní se vyřešilo.
Dvůr mrazu a hvězd, tedy čtvrtý díl jsem si naprosto užívala a vůbec se mi nechtělo loučit s hlavními hrdiny. Najednou mi bylo smutno z toho, že bych měla jejich svět opustit a vrátit se do svého. Bylo mi jedno, že jsem první díl četla, jen abych dokázala okolí, že tu sérii přečtu a vyhrála sázku. Už po jeho dočtení se to změnilo. Já jen chtěla být s Freyre a bojovat jí po boku. Po dočtení druhé dílu jsem se chtěla stát součást její rodiny a to se nezměnilo ani po dočtení celé série. Cítila jsem vděk, že mohu tuto sérii číst a mohu prožívat strasti i lásku společně s nimi.
Závěrem snad jen…
„Na hvězdy, které naslouchají a sny, které se plní.“ Sarah J. Maas
WOW… klobouk dolů 🙂 jsi dobrá a moc gratuluju, že se ti podařilo splnit si tvoji osobní knižní výzvu 🙂 hlavně když vidím třeba kolik stran měl ten třetí díl :O… já jsem teď s knížkami tak trochu na mrtvém bodě a čekám, kdy se zase do nějaké začtu, ale kvůli studiu to vůbec nestíhám :-/
Tak to je krásně napsaná recenze knižní série, vážně mě to jen z toho vyprávění zaujalo, jak tě děj vtáhl tak, že by si tam chtěla i fyzicky být 🙂 To člověk zažije málo kdy, i když se mi kniha moc líbí a děj mě vtáhne tak ne vždy mám takové nadšení z hrdinů a prostředí knihy. 🙂 Moc dobrý tip a gratuluji k výhře 🙂
Já od ní četla celou sérii Skleněný trůn. Na tuto sérii se zatím nechystám 🙂 ale láká mě.