Ahoj,
možná někteří z Vás si pamatují článek z února, kdy jsem psala o brýlích a strachu z jejich nošení. Věc se má tak, že brýle jsem si byla vyzvednout minulý týden ve středu. Ten den jsem je chvilku měla na sobě, ale byl to pro mě nezvyk, tak jsem to nechtěla přehánět. Na večer jsem jela k rodičům, sebrala jsem odvahu a rozhodla jsem se jim brýle ukázat. Nakonec je viděla jen maminka, která mi řekla, že si tím kazím oči, a ať je moc nenosím… mrzelo mě to a brýle jsem ten den už nevytáhla. Druhý den jsem je vytáhla až večer, kdy jsme s manželem koukali na film. Přiznám, že opravdu mi ty brýle pomáhají a spoustu věcí mám najednou ostřejší. V pátek jsem si je vzala do práce nejen skrze modré světlo a práci na počítači, ale cítila jsem, že to bude v pořádku. Ta kolegyně, která si mě tak trošku kvůli tomu dobírala, teď dostala podnět, že ty brýle fakt mám, tak to bylo takové… zvláštní, ale brzy ji to opustilo, protože ostatní kolegyně to vzaly dobře a dokonce se i zajímaly, jak se s nimi cítím, jak se mi nosí. To bylo milé. Občas se ta kolegyně snažila něco rádoby vtipného prohodit, ale nebylo to tak hrozné, jak jsem čekala.
Ale to bych nebyla já, kdybych to celé nějak nepokazila. Brýle jsem tedy měla od středy a ten stejný týden v neděli, jsem je rozbila. Po práci jsem si je dala do pouzdra, to si dala do kapsy od bundy, a když jsem dobíhala zelenou na semaforu, tak mi vypadly z kapsy a přejelo mi je auto… obal je úplná placka a má na sobě otisk pneumatiky, naštěstí sklíčka i obroučky přežily. Brýlím upadla jen jedna nožička a jde to naštěstí opravit. Bez mučení přiznám, že v té chvíli jsem nevěděla, jestli se smát nebo brečet, protože tohle není můj první „úspěch“ s novou věcí. Když mi manžel daroval nový mobil před lety, tak jsem ho měla asi měsíc… vypadl mi z kapsy a utopila jsem ho v záchodě. Potom další nový mobil mi spadl a praskl mu displej pod ochranným sklem. Tomu sklu nic nebylo, ale přes displej se prohnala krásná pavučina. V opravně to nechápali a brali to s humorem, že kvalitní ochranné sklíčko 😀 Na druhou stranu se z těchto věcí dokáži poučit, mobil už na záchod nenosím, brýle si do kapsy už taky dávat nebudu.
Člověk to musí ale brát s humorem, jsou to jen věci, které se dají nahradit. Ale prosím, řekněte mi, že se Vám už taky něco takového stalo, ať se necítím tak trapně. A jak se jinak máte?
Jo to se někdy tak stává. Taková blbá smůla až je to opravdu spíš k smíchu než pláči. Já mám z toho hrůzu, protože už mi jednou vypadl mobil ze zadní kapsy kalhot, ale naštěstí dopadl jen na záchodové prkýnko. 😀 Od té doby si dávám větší pozor.
Jinak, mrzí mě a upřímně vůbec nechápu reakce Vašeho okolí. Nosit brýle je přeci naprosto normální.
Tak to s těmi rozbitými brýlemi je opravdu smůla… Já brýle nosím už od základky, na začátku jsem se před spolužáky taky styděla, ale je to o zvyku, nemášse zač stydět 🙂 Snad budou brýle brzy opravené a bude to už v pořádku. Já zrovna dneska napsala o zraku a brýlích všeobecně článek, pěkná náhoda 😀
Neboj, nejsi sama. Mám podobnou historku z léta. Koupila jsem si nové brýle a jela s nimi na tábor. Často používám čočky, ale na tábor jsem si je kvůli horší hygieně brát nechtěla. Co se nestalo. Brýle jsem měla týden a při chlazení nohou u rybníka jsem uklouzla o kamen a spadla do vody – brýle nikde! Byla jsem zoufalá, týden staré, levné zrovna nebyly… Naštěstí se našly! Dole v bahně, ale nožička visela dolů. Naštěstí to kamarád hned spravil a nic se jim nestalo. Měla jsem obrovské štěstí! Chudák kamarád, který mi je spravil, druhý den skákal do vody, zapomněl, že má brýle a taky si je utopil. On už je ale bohužel nenašel.