Dovolená, překvapení a tak dále

Ahojky, v neděli brzy ráno odjíždíme na dovolenou do Německa. Vrátíme se ve čtvrtek večer, takže tu do té doby nebudu. Internet tam není, a i kdyby byl, tak stejně články jsem už přednastavila :)) Bude tu Challenges a také k večeru bude druhý článek 😉 Dále bych Vám chtěla říct, že tento týden jsem opravdu měla krizi a prožívala tak trochu zlá muka, jako jsem napsala v básničce. Ale od včerejšího večera je to už lepší a dneska se to ještě zlepšilo. Včera po deváté mi přišla sms zpráva, že si mohu vyzvednout fotoaparát… já byla ráda, ale zůstala jsem nohama na zemi. Nechtěla jsem si dělat naděje, co kdyby tomu bylo něco jiného… dneska jsem si pro něj byla. Vyzkoušela jsem ho, vysunula objektiv, zasunula a zase vysunula a dobrý. Fotila jsem s ním a jede… takže si ho beru na dovolenou s sebou :)) Fakt jsem ráda… po pravdě jsem ani už nevěřila, že by jel se mnou 😀
Ale musím se přiznat, v obchodě ve mně hrklo… rozbalila jsem ho z bublinkové fólie a pokusila jej zapnout, ale nic. Nebyly tam baterky. Tak jsem je tam dala, ty, co jsem jim nechala u toho a zkusila zapnout… opět nic. Ve mně tak hrklo, že prostě nejede, ale ony ty baterky byly vybité 😀 Takže jsem tam dala nové, co jsem měla u sebe a hurá, jede. Tak jsem opravdu moc ráda 😉 Také jsem mu dala jméno, abych nemusela pořád říkat foťák nebo fotoaparát, takže se možná budu objevovat u článku jeho jméno… jmenuje se Liam (Liámek). Tohle jméno se mi nesmírně líbí (Angel se tak jmenoval, než se stal upírem).
Zítra jedeme na výlet a přijedeme asi k večeru, pokusím se fotky podepsat a přednastavit je třeba na neděli… tu jsem nechala volnou :)) Ale nic neslibuji, a doufám, že se mi foťák nezasekne nebo nerozbije 😀 Tento článek píši teď, protože zítra na to nebude čas a chci Vás informovat 😉
V poslední době nemám čas na čtení… a také není ani moc nálada, ale tak snad se to zlepší po dovolené :)) Dále Vás chci informovat, že od září nastupuji do pomaturitního studia na jeden rok, a pak to zkusím zase na vysokou školu :)) Ale zatím to není potrvzeno, takže až to bude, tak napíši o tom více… nechci to zakřiknout, čekám na zpětnou vazbu 😉
Užívejte si zbytek prázdnin (kdo je má). Užívejte si dovolené a prostě dny :)) Budu ráda, když sem zavítáte a zanecháte nějaký ten komentář :)) Děkuji Vám 😉

14. den – oblíbené zvíře z filmu

Nedávno jsem se dívala na film Koupili jsme ZOO. To se mi moc líbilo a doporučila bych to. Mrzelo mě, jak to dopadlo s tygrem, ale stejně to skončilo hezky. Ta malá slečna na tom celém filmu byla nejroztomilejší. Ale jinak určité konkrétní oblíbené zvíře z filmu nemám. Ráda se dívám na filmy, kde zvířata mluví, ale oblíbené nemám.

Knihy sbližují

Zahrál mu budík. Neochotně vstal. Vypnul ho. Odešel do koupelny. Po cestě se protáhl a zívl. Cítil se unavený, ale neměl jinou možnosti. Vykonal potřebu na toaletě, vyčistil si zuby, opláchl obličej a prohrábl vlasy gelem. Pak se vrátil do svého pokoje. Znovu se protáhl a zívl. Otevřel skříň a přemýšlel, co si vzít na sebe. Chvilku se díval do poliček a vybíral. Nakonec se rozhodl pro volnější zelené tričko s nápisem Never give up. Pak zvolil černé boxerky a tříčtvrteční kalhoty, které měly menší díru u kolene. Měl je nejraději. Cítil se v nich dobře a dneska se chtěl cítit dobře jako každý den, když šel do práce. Popadl batoh. Přidal tam jen svačinu a pití. Z postele vzal knihu a dal ji do kapsy na batohu, pak se vydal na dopravní prostředek, který jej odveze do práce.

Pokračovat ve čtení „Knihy sbližují“