4. den – oblíbený darebák

Tak to bude asi Vydřigroš z Vánoční koledy. On sice byl zlí, ale duchové Vánoce mu ukázali věci, na které on nikdy nezapomene. Změnil se, takže z něj už darebák nebyl. Myslím si, že je to poučná pohádka a také se mi líbí. Má samozřejmě několik verzí. Třeba jsem viděla vánoční Šmoule 3D, kdy Mrzout nechtěl slavit Vánoce, a tak mu tři šmoulí duchové ukázali, jak Taťka Šmoula pracuje na dárkách pro Šmoulíky celý rok a tak. To se mi také moc líbilo.

3. den – pohádka, která mě děsí

Ono není moc pohádek, které by děsili, ale vím, že mně docela vadila Sněhurka. Hlavně, když měl ten lovec vyříznout jí srdce, a pak na konci, jak ležela v rakvi. Trpaslíci brečeli a také mě děsila scéna, kdy zlá královna se zřítila a byli tam ti supi. Když se na to podívám teď, tak mně to děsivé nepřijde, ale jako malou mě to děsilo.

2. den – oblíbená postava z království

Tak není to král ani královna a dokonce ani princezna. Nejraději mám šaška. On dokáže rozesmát, líbí se mi jeho rolničky, které někteří mají a ty jejich čepičky. On je na každé oslavě, svatbě, aby pobavil. Je středem pozornosti a má velkou fantasii na hlouposti, které vykouzlí úsměv na tváři.

1. den – oblíbená pohádka

 
Tak v každém období mého života to jistě bylo odlišné. Jako dítě jsem milovala Toma a Jerryho, Šmoulíky, Gumídky. Tyto pohádky mám stále ráda, ale moje oblíbená pohádka je Kráska a zvíře. Mám ji dokonce i na kazetě a přiznávám se, že u ní vždycky brečím. Hlavně u konce, kdy květina opadá, zvíře umírá, ale ona se vrátí, aby jej zachránila. Je to nádherná pohádka.

5. den – pět oblíbených citátů

Závěr challenges je pět citátů. To se mi líbí, já mám moc ráda citáty. V sešitě z literatury mám tento citát:
Věřím, že fantazie je silnější než vědění.
Že mýty mají větší moc než historie.
Že sny jsou mocnější než skutečnost.
Že naděje vždy zvítězí nad zkušeností.
Že smích je jediným lékem na zármutek.
A věřím, že láska je silnější než smrt.

Pokračovat ve čtení „5. den – pět oblíbených citátů“

4. den – pět přání

Přání… to je tak hezké slovo. Ráda bych v životě dělala to, co mě baví. To bych si opravdu přála. Také bych si přála být šťastná. Mít zdravou a také šťastnou rodinu, to beru jako jedno přání, protože když to shrnu, tak chci, aby se rodina měla, co nejlépe. Mé přání je také procestovat svět, i když to je spíše sen, takže to nic. Přála bych si stále usmívat a brát život s nadhledem. Přála bych si pro všechny jenom to nejlepší, protože si to každý zaslouží. Dle mého názoru si každý zaslouží druhou šanci, i když vím, že se to píše snadno. Chápu to. Doufám, že mi můj názor na tohle vydrží dlouho.

3. den – pět věcí, bez kterých nemůžu být

Jenom pět věcí? Tak asi tužka a papír, abych mohla zaznamenat nějaké hezké, či ošklivé věci, nebo třeba jen myšlenky. To jsou už dvě věci, další věcí může být třeba knížka. Tu bych ráda měla u sebe také, abych si mohla číst a nezapomněla to. Čtvrtou věcí je blog, ale bez internetu mi to nebude moc platné. Ale je to věc, bez které nemohu být. Pamatuji si, když blog nejel, jak jsem se pořád chodila dívat na něj, jestli už náhodou nejede. A také jsem byla naštvaná, že nejel, ale když jsem bez připojení internetu, tak něco jako absťák nemám. Zase tak závislá nejsem. No a nakonec jsem si nechala tu nejdůležitější věc a tou je vzduch. Bez toho prostě být nemůžu. Ale tak to myšleno nejspíše nebylo, ale prostě mě to tak napadlo.

2. den – pět důležitých lidí

Přemýšlela jsem, o kterých lidech se zmíním. Je jasné, že důležitý člověk v mém životě je má matka. Dala mi život, vychovávala mě a byla, je a bude tu vždy pro mě. To je jedna z nejdůležitějších osob. Po té, je to můj otec. I on mi dal život a byl, je a bude tu vždy pro mě. Další důležitou osobou je můj sourozenec. I když se škádlíme a děláme si věci, co sourozenci normálně dělají, je to pořád pro mě důležitá osoba v mém životě. Protože vím, že má o mě starost a záleží jí na mě. To už jsou tři osoby, další osobou je moje nejlepší kamarádka, která ví věci, které nikdo jiný neví. Hodně mi pomáhá a to nejen ve škole. Já s ní ráda trávím čas a užívám si chvíle s ní. Dále bych mohla říci, že důležitou osobou byl učitel z českého jazyka na základní škole. To on mě podpořil ve psaní, nebo spíše můj výtvor dal do zpravodaje, a tak jsem tam psala každý rok. Také další osobou to mohla být nejlepší kamarádka ze základní školy, protože s ní jsem trávila spoustu času. To už je pět osob, ale jistě bych mohla zmínit více lidí… třeba ještě jednu kamarádku nebo kamaráda. V životě je víc důležitých osob než pět.

1. den – pět zajímavých faktů o mně

No… musím se přiznat, že to není jednoduché. Nevím, které věci o mě by mohli být zajímavé. Myslím, že první zajímavostí o mě je, že občas se chovám jako dítě, ale už jím nejsem. Možná se tak chová spoustu lidí, ale beru to jako zajímavou věc číslo jedna. Druhá věc, kterou bych řekla o sobě jako zajímavou je, že jsem hodně nerozhodná. Musím si nejdříve ujasnit klady a zápory. A stejně ještě pak nad tím přemýšlím dlouho. Dále, co bych řekla je, že mám nízké sebevědomí a vůbec si nevěřím. Občas mám problém i s články na blog. Přemýšlím, jestli jej tam dát nebo ne. Váhám, že se vám to nebude líbit, a tak. Možná další zajímavou věcí je, že… že jsem obětavá. Přizpůsobím své plány druhé osobě, ale už jsem se tolikrát spálila u jedné osoby, že jsem prostě řekla ne. Možná si to ani ta osoba neuvědomila, že mi ublížila. A poslední věcí, kterou bych o sobě řekla, je, že jsem noční tvor. V noci raději píši povídky, poslouchám hudbu a přemýšlím. Noc je pro mě mnohem lepší než den.