Archiv rubriky: Povídky

Vždycky jsem snila, že si splním své sny, ale neměla jsem žádnou podporu rodinu. Mým snům se jen smáli a říkali, že jsem bláhová. Ale vážně? Mně to tak nepřišlo. Jen jsem prostě měla své cíle, za kterými jsem si šla. Někdy možná rázněji, ale šla. To, že oni své sny zahodili, není má vina. Nebudu trpět jako oni.

Nic a ani nikdo mě nemohl zastavit. Rozhodla jsem se tak. Oznámila jsem doma, že zítra půjdu do kina. Velice je překvapilo, že jdu sama, ale proč by ne? Co je na tom tak špatného? Vadilo jim to, ale já stejně šla sama.

Vyjela jsem raději dříve. Přece jen jsem nechtěla přijít pozdě. Těšila jsem se. V obchodním centru zrovna narváno nebylo. Prošla jsem si pár obchody. Dívala se na věci a přemýšlela, co bych si koupila. Nakonec jsem se rozhodla šetřit, ale jen do té doby, než jsem vešla do knihkupectví. Tam ví, jak mě obrat o peníze. Koupila jsem si nové knihy, které se mi zalíbily. Zrovna dneska jsem plánovala jít do kina na jednu zfilmovanou knihu. Po zkontrolování času jsem si ještě zašla na jídlo. Oběd o samotě. Alespoň jsem mohla chvilku pozorovat rodiny, páry a přátele, kteří tu také byli. Já jediná jsem seděla sama. Nevadilo mi to. Neměla jsem s tím problém být někde sama. Mohla jsem si uspořádat myšlenky a užít si trochu chvilky soukromí.

Rozpustila si vlasy. Nechala je spadnout na záda. Šimraly ji tam. Napustila si horkou koupel. Dala si tam pěnu. Pustila relaxační hudbu. Nastavila si na mobilu budík a odložila jej na poličku. Pak se ponořila do teplé vody. Namočila si své vlasy. Ponořila se celá a jen obličej měla nad hladinou. Zavřela oči. Nechala se unést do svého nového světa.