Kousek mého života 1.7

Díky tomu, že máme již skoro vše zařízeno na svatbu, tak jen čekáme… čekáme, zda budou svatby povoleny, jaké omezení se jich bude týkat, a jestli budeme moci mít hostinu. Pokud to půjde takto dál a opatření se nebudou zmrazovat, tak by nám to mohlo vyjít bez omezení.

Ale stejně nevíme, na čem jsme. Může se stát cokoliv, opatření se zmrazí a budeme muset omezit pozvané anebo ze svatby sejde plně. Nejhorší na tom čekání je asi to, že nevíme, zda tam budeme moci mít všechny ty lidičky, které jsme chtěli mít. Na jednu stranu by mi nevadilo mít ještě méně lidí na obřadu, ale klidně bych ty ostatní měla na hostině. Bude velký dort a bude spoustu jiných dobrůtek, které možná nakonec budeme muset rozdělit jen do výslužek a rozdat 🙂
Bojím se, jak to bude s účesem a líčením. Zkoušky tohoto jsem měla domluvené na duben, což samozřejmě padlo a bojím se, že v květnu, nebude mít kadeřnice ani kosmetička čas. Ano, jsem s nimi domluvená, ale co když budou mít plno… co když se do práce po tom všem už nevrátí?
V dubnu jsme měli jít i na úřad na matriku, naštěstí to jsme s paní vyřešili a můžeme přijít později. Kdyby se to domluvit nedalo domluvit, bylo by třeba svatbu zrušit. Ani nemáme náhradní plán, kdyby bylo třeba to zrušit… asi bychom to nechali na příští rok na jaro a vše zařizovali znovu. Třeba by to šlo lépe, když už bychom věděli, co všechno je potřeba 😀 Prstýnky taky máme, tak by se jen schovaly… díky ochotě v klenotnictví tam zatím rytinu nemáme, datum si necháme vyrýt, až budeme stoprocentně vědět, že nám to vyšlo 🙂
Zatím nám tedy vše vychází a my jen můžeme čekat a doufat, že nám nikdo nic neodřekne a svatby budou povoleny.
Nadpis mi udělala PawlušQa, které děkuji.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.