Blízkost smrti

Stála u silnice. Nejdříve chtěla jen přejít, ale když sledovala projíždějící auta, začala přemýšlet o tom, že udělá krok a je to. V poslední době měla samé problémy, nejen zdravotní. Podívala se na nohy, pak se podívala na projíždějící auto. Zhluboka se nadechla a vydechla. Stačilo by tak málo, a bylo by se vším konec. Neměla by žádná trápení. Nebyly by žádné slzy. Podívala se na další auto. Zakroutila hlavou. Rozhodla se ještě bojovat. Nevzdá se přece hned na začátku. Za každým mrakem je slunce. Počkala, až nic nejelo a přejela rychle silnici. Upravila si tašku a vydala se domů.

Na půl cesty do hrobu

Originální název: Halfway to the Grave
Český název: Na půl cesty do hrobu
Díl: 1.
Žánr: beletrie pro dospělé – fantasy
Autor: Jeaniene Frost
Nakladatelství: Fantom Print 2012
Počet stran: 272

Stručný obsah knihy:
Poloviční upírka Catherine Crawfieldová loví upíry s jediným cílem – pomstou. A přitom doufá, že jednou ze stvůr bez tlukoucího srdce bude její otec. Muž, který zničil život její matce.
Dříve, než se jí to podaří, je ale zajata Bonesem, upířím lovcem odměn, a přinucena vstoupit do nerovného partnerství. Bones je ochoten Cat pomoci hledat otce, ale pouze pod podmínkou, že s ním začne trénovat.
Cat tedy souhlasí, aby ji přitažlivý noční stopař trénoval, dokud se jí bojové reflexy nezostří jako tesáky jejího trenéra.
Ale dřív, než si Cat dokáže plně užít svých nově nabytých schopností drsné lovkyně démonů, jí i Bonesovi se vydá ve stopách skupina zabijáků. Nyní si Cat musí zvolit, na jakou stranu se přidá. A Bones ji přitahuje více než jakýkoli jiný muž s bijícím srdcem… Pokračovat ve čtení „Na půl cesty do hrobu“

15. den – můj názor na film

Na filmu mě mrzelo, že vynechali scénu, kde se objevil sám autor knihy John Green. Ale i tak film byl skvělý! Trochu mě mrzelo, že tam nebyl takový pohřeb jako v knize a nehrála tam ta hudba, která je zmíněná v knize. To mě také mrzelo, ale jinak mě film překvapil. Obsazení bylo skvělé. Herci se náramně hodili do svých rolí. A krásně zachytili scény, které jsou v knize. Opravdu paráda!

Nadpis mi vytvořila PawlušQa, které děkuji.

Dnes jsem ukecaná… aneb trochu delší článek

Ahojky, včera jsme byli celý den pryč. Opět jsme vyrazili na nějaký ten výlet 😉 Musíme si to ještě užít, než skončí sezóna a než bude nepěkné počasí :)) Sice večer pršelo, ale to už jsme přijížděli domů, takže nám to vyšlo hezky a na výletě bylo krásné počasí :)) Fotky samozřejmě mám a přidám, ale ještě mám dávat fotky ze Zoo ze Zlína, nějak se mi fotky z výletů hromadí 😀 Ale tak co… aspoň je na co koukat (doufám, snad :D)
Ve škole je to fakt paráda :)) S Američanem hrajeme anglické Scrabble. Nejdříve jsem hráli jen jednou, kdy nás měl na hodinu jako by suplovaní. Takže pro nás neměl nic připraveného, tak donesl Scrabble a hráli jsme. No a v pátek, kdy ho mít máme, jsme ho přemluvili a hráli jsme znovu 😀 A on hrál s námi… tedy proti nám 😀 Ale nevěřili byste, jaké je to legrace :)) Jinak se musím trochu pochlubit, že už lépe rozumím a už si i více s těmi učiteli povídám… fakt je to super :)) Jen trochu flákám učení slovíček 😀 Ale mně se tak nechce 😀 Budu se asi opakovat, ale jsme tam fakt skvělá parta a ve čtvrtek si jdeme večer sednout… pokecáme a tak… no znáte to 😀
Dále… už jsem začala kupovat vánoční dárky 😀 První dárek jsem koupila už 27. srpna 😀 No a teď v pátek jsem koupila další tři dárky… a také už mám promyšleno, co komu koupím :)) Mám ráda, když jsem připravena a mám to zorganizováno 😀
Také stále pletu z gumiček různé věci… začala jsem dělat zvířátka a mám i srdíčko :)) Docela mě to baví a také mám nové gumičky, tak to chci spotřebovat 😀 Na internetu jsou skvělé návody a něco je i jednoduché, takže je to okay :))
Zítra je poslední den, kdy tu bude Challenges about TFIOS, tak doufám, že se Vám líbilo :)) A mám takovou menší otázku… na jednom blogu jsem narazila na Challenges, které je na 100 dní a jde o to, že člověk vyfotí to, co mu ten den udělalo radost. Jmenuje se to Challenges 100 happy days. Tak jsem se chtěla zeptat, jestli byste měli zájem… jestli to mohu přidávat? Mně je to totiž jedno, já to klidně udělám, ale jde mi o to, aby o to byl nějaký ten zájem a vůbec, aby Vás to zajímalo a nebylo to tu jen tak.
Dnes u nás svítí sluníčko, takže se asi léto ještě hlásí :)) To je dobře, aspoň si ještě užijeme hezkého poačasí :)) A jak je u Vás? Jak se dnes máte? :))
Edit 13:00: Asi jsem to zakřikla, už u nás lije a fouká 😀 Takže tak no 😀

14. den – oblibená fanouškovská tvorba

Líbilo se mi, jaké karikatury jsem našla. Někteří lidé umí opravdu parádní věci, takže to se mi líbilo nebo také jsem našla moc pěkné kreslené obrázky, ale to jste mohli vidět 5. června, kdy jsem udělala den s články na téma Hvězdy nám nepřály.

Nadpis mi vytvořila PawlušQa, které děkuji.

11. den – pokud bych chtěla něco změnit, tak co a proč

Když jsem knihu dočetla, ptala jsem se Proč? Ale popravdě teď, když se mi to rozleželo nebo jak to správně nazvat, bych nic neměnila. Kniha je skvělá, jaká je. Myslím si, že pak by to nebylo ono. Kdyby jeden z nich neumřel, jak by kniha končila? Přece je to o rakovině a na tu se umírá. Ta kniha by neměla pak své kouzlo, takže bych opravdu nic neměnila.

Nadpis mi vytvořila PawlušQa, které děkuji.

10. den – pokud jsem plakala, při jaké scéně

Já jsem plakal skoro pořád. Možná, když to sečtu tak tři čtvrtě možná půlku knihy, jsem probrečela. Nejvíce jsem brečela, když jeden z nich oznámil, že se nemoc vrátila, když měli „nácvik“ na smuteční řeč, a když byl pohřeb. To jsem opravdu moc brečela, že jsem ani neviděla na písmenka a myslím si, že tak to má být. Že čtenář knihu má prožívat, žít s hrdiny. Je to správné.

Nadpis mi vytvořila PawlušQa, které děkuji.