V ruce žiletku a v mysli lásku. Přehrávala si, co udělala špatně. Vždyť chtěla mít jen přátele. Někoho, na koho by se mohla vždy obrátit. Jen chtěla někomu věřit. Samota ji tížila, přímo ji sžírala. Přiložila si žiletku k zápěstí. Nemusela na tento čin dlouho hledat odvahu. Jinou cestu již neviděla. Jinou cestu vidět nechtěla a možná jiná cesta ani už nebyla. Jen chtěla, aby ji měl někdo rád. Copak je to tak těžké? Copak je tak těžké najít si někoho, kdo tu pro vás bude vždy? Ano, je! Trhla a nechala svůj život odnášet na vytékající krvi ze zápěstí.