Nový domov

Bylo to jako sen. Seděla vedle něj a on jí ukazoval fotky jejich společného budoucího domova. Popisoval jí, kde co je, a kde co může být. Ukazoval jí místo na knihy, ukazoval jí jejich ložnici a přemítal, kde by mohl být v budoucnu pokoj pro děti. Poslouchala ho. Vnímala ho, ale nebyla schopna slova. Nikdy nevěřila, že si někoho najde, nikdy nevěřila, že zažije takový druh lásky… a najednou plánovali společné bydlení. Tomu nevěřila už vůbec. Společné bydlení. Neustále jí to znělo v hlavě. Nechala se unášet na obláčku štěstí. Ukázala na jednu z fotek, „Naše,“ zašeptala. Zasmál se, „Ano.“