„Pojď si hrát!“

Ten hluk. Nejsem blázen! Zase to slyším. To je dětský smích. To není možné, nemám dítě. Žádné dítě se mnou v domě nebydlí. Znovu jej slyším. Mám strach. Co se to děje? Mám halucinace? Předávkovala jsem se antidepresivy? Ne, to není pravda. Dnes jsem žádné neměla. Možná je to tím, že jsem žádné neměla… blíží se to. Pomoc! Ublíží mi to? Co to chce? Já nic nemám, nic… vůbec nic. Pomoc. Chce se mi křičet, ale nemohu. Nejsem blázen. Je to blíže. Prosím, nech mne. Já ti neublížím, já ne. Utichlo to. Je to pryč? Je to za mnou! Né!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.