Booth vyrazil zpět na místo činu i s Hodginsem, který se snažil najít torzo těla, ale po hodinovém pátrání to vzdali. Nenašli nic ani nějaké důkazy, které by je posunuly dále.
„Možná bychom se mohli jet podívat do města. Zkusit něco zjistit tam.“
„Budeme vyslýchat?“ usmál se Hodgins.
„Ne, jen přátelské povídání, ale ty klidně můžeš zůstat tady a hledat dál.“
„Boothe, tady nic není. Ani brouci tu nejsou, je tu mrtvo.“
„Dobře, tak půjdeme do města. Sbal si věci a vyrazíme.“
„Jasně,“ Hodgins pobral své vybavení. Dal ho do kufru a vyrazili do města zkusit zjistit něco víc.
Temperance zkoumala kosti Ethana. I ona chtěla případ posunout dál. Zkoumala hlavně ránu na lebce. Udělala odlitek, aby mohli určit zbraň. S tím jí měla pomoct Angela.
Booth zašel do obchodu, ve kterém byl předtím, „Dobrý den.“
„Dobrej,“ usmál se pokladní.
„Mám pár otázek kvůli Ethanovi,“ šel k němu.
„Jasně, ptejte se… váš kolega?“ kývl směrem k Hodginsovi.
„Pracuji v Jeffersonově institutu a jsem tu, abych zjistil pravdu,“ řekl Hodgins.
Booth se usmál, „Kde Ethan bydlel, když dům vyhořel?“
„V tom skladišti nebo spával na té farmě, ale jak jsem řekl, ta jim nepatří.“
„Jaká farma?“ zajímal se Hodgins.
„Já vím, která. Komu patří?“
„No asi nikomu. Hej Franku, komu patří ta farma za městem?“
Muž se otočil, „Nikomu. Spávají tam tuláci nebo Ethan.“
„Dobře, a nevíte, kdo by chtěl Ethanovi ublížit?“
„Kdo by mu chtěl ublížit?
„Ethanovi?“ podivil se pokladní, „Nikomu nedělal problémy. Účty v hospodě platit a do skladiště nikdo nechodil. Takže asi nikdo.“
„Není nikdo, komu to vadilo?“
„Tak to skladiště vadilo všem, ale aby ho kvůli tomu někdo zabil a pověsil ho tam?“
„Počkat, nikdo tady neřekl, že ho tam pověsili,“ řekl Booth a pohlédl na muže.
Pokladní se podíval také na muže, a pak koukl na Bootha, „Tak to je jasné, ne? Když jste se tu byl ptát na ty těla, tak tam jste ho našli, ne?“
„Mně by to tak jasné nebylo,“ řekl Hodgins.
„Tak ne každý myslí mozkem,“ zasmál se muž.
„Co?“
„Nic, klid Hodginsi. Děkujeme a už půjdeme,“ usmál se Booth.
Hodgins se zamračil a šel za Boothotem, „Ty jim to věříš?“ zajímal se, když vyšli z obchodu.
„Nevím, čemu věřit. Možná to prostě jen vydedukovali. Ne, každý musí být hned špatný, když mu něco dojde.“
„Boothe, to přece není logické. Jistě v tom mají prsty.“
„Hodginsi, na tohle jsem tady já a ne ty. Ty jsi na důkazy. Jdeme se podívat na tu farmu, třeba tam něco najdeš.“
„Ty víš, kde je? Ani cesta na ni tě nezajímala.“
„Vím, kde je, protože jsem tam už byl,“ řekl a nasedl do auta, „Jedeš nebo co?“
Sedl do auta, „Měl jsem zůstat v laboratoři.“
„Co si myslíš, že to bylo za zbraň, Tempy?“
„Nevím, ale to ho nezabilo. Řekla bych, že ho omráčili, a pak upálili.“
„Upálili ho za živa?“
„Ano, jiná zranění jsem nenašla a ta rána nebyla tak silná, aby ho zabila.“
„To je ale hrozné.“
„To je ale hrozné.“
„Možná se ani nestihl probrat, když hořel.“
„Temperance,“ zakroutil Angela hlavou.
„Je to možné, nebo se probral, ale dlouho při vědomí nevydržel.“
„Temperance, já tyhle detaily vědět nemusím, ano? Stačí mi, že ti pomáhám hledat zbraň.“
Koukla na ni, „Ano, promiň,“ usmála se Tempy.
Usmála se, „Tak budeme pokračovat v hledání.“
Nadpis mi udělala PawlušQa, které moc děkují :))