Vystoupila z výtahu a šla k němu do kanceláře, „Jaké překvapení?“
Koukl na ni od počítače, „Čeká ve výslechové místnosti,“ vstal a šel za ni.
„Tys ji našel? Olivia je naživu?“
„Našel,“ přikývl, „Tak pojď,“ usmál se a šli spolu do výslechové místnosti. Vešli společně, „Dobrý den, jsem zvláštní agent Booth a tohle je doktorka Brennanová.“
Mladá žena zvedla hlavu a podívala se na ně, „Jsem Olivia Petersová.“
Temperance si sedla, „Víte, že máte být mrtvá?“
„Kůstko,“ Booth si sedl také.
„Co? Je to pravda.“
„Ano, to je,“ pousmála se Olivia, „A nejsem.“
„Proč jste si nezměnila jméno nebo něco?“ podivil se Booth.
„Nebyl důvod, nic špatného jsem neudělala. Copak je něco špatného na tom, že žiju?“
„Zabila…“
„Vezmeme to hezky od začátku,“ přerušil Booth Tempy, „Ty dopisy, které jste psala Ethanovi. Jsou milostné, že?“
„Je snad něco špatného na tom, že se dva lidi milují?“
„Není, ale jste bratr a sestra.“
„Mýlíte se,“ usmála se Olivia, „Jsem nevlastní. Nikdo to neví, ale jsem adoptovaná, protože rodiče dlouho se pokoušeli o dítě, ale nedařilo se. Tak mě adoptovali, a pak se jim to povedlo. Na svět přišel Ethan a po něm Lukas. Nakonec byli šťastni, že mají alespoň jednu holčičku.“
„Ethan to věděl?“
„Jistě, že ano. Myslíte si, že bychom spolu měli vztah, kdyby si myslel, že jsem jeho sestra?“
„Jak jste na to přišla?“
„Když Lukas onemocněl,“ setřela slzu, „Pomoci mu mohl příbuzný. Takové ty testy víte. To si mě maminka vzala do pokoje a řekla mi: „Broučku, ty mu pomoci nemůžeš. Nejsi jeho sestra.“ Víte, nechápala jsem to ze začátku, ale pak… vysvětlila mi to a já musela slíbit, že to nikomu neřeknu, ale s Ethanem jsme si byli hodně blízcí a jemu jsem to řekla.“
„A tak začal váš vztah?“
„Ne, naštval se. Nevím, proč se na mě naštval. Nemohla jsem za to, že jsem adoptovaná, ale časem jsme si k sobě našli cestu zpátky a najednou to bylo něco víc, prostě najednou to byla láska. Stýkali jsme se tajně, ale bylo to krásné.“
„Tak proč jste ho zabila?“ vyhrkla na ni Tempy.
„Kdo? Já že jsem zabila Ethana? Cože?“
„Našli jsme váš otisk na zbrani, která ho omráčila.“
„Po tom požáru jsem odjela z města a Ethan měl přijet za mnou. Já tam už nebyla. Nevěděla jsem ani, že je mrtvý než mi to řekl agent, který pro mě přijel.“
„Čí bylo to šesté tělo v domě?“
„Bylo od místního coronera. Benjamin mi ho pomohl nastražit do domu a pozdržel otce, aby hned těla neodvezl. Takže když hasiči řekli pět těl, tak jsme to šesté trochu museli schovat, aby to vypadalo, že ho přehlédli. Byla to žena jako já a tak nějak jsem doufala, že to nebudou zkoumat dál.“
„Benjamin vám pomohl? Ten Benjamin, u kterého Ethan bydlel?“
„Ano, jeho otec je coroner.“
„Věděl jsem, že mi něco tají.“
„Proč jste to udělala?“ zajímala se Temperance.
„Kvůli novému začátku. Mohli jsme s Ethanem začít od začátku. Nikdo by si na nás neukazoval, že jsme bratr a sestra.“
„Tak jste založili ten požár?“
„Ne, toho jsme jen využili. Já a Ethan jsme spolu byli za městem, on pak šel do hospody a já domů. Dům už hořel a já… zpanikařila jsem. Benjamin byl ale nedaleko a on zavolal hasiče. No a já pak dostala ten nápad, že bych tam mohla být taky. Ukryla jsem se u Benjamina, a pak jsme podnikli tu šílenost s těly.“
„Benjamin vás se vším pomáhal?“
„Jistě, on mě i v tom podpořil a trochu to přikrášlil ten nápad.“
„Olivia, proč jste si nechala jméno?“
„Nemyslela jsem, že mě bude někdo hledat a navíc takhle mám stejné příjmení jako Ethan. Nic jiného mi po něm nezbylo.“
Booth se naklonil k Tempy, „Vyslechneme Benjamina. Jeden z nich je vrah,“ zašeptal jí. Ta přikývla. Koukl na Olivii, „Zůstaňte tu, ještě se k vám vrátíme,“ vstal, „Zatím děkujeme za pomoc,“ šli ke dveřím.
„Olivia, kde je to tělo teď?“ zeptala se Tempy ještě.
„Ve skladišti.“
„Tam není, tam byl Ethan místo toho těla.“
„Co? Někdo dal Ethana do toho skladiště místo mého těla?“ pousmála se.
„Ano, vis…“
„Děkujeme Olivia za pomoc,“ usmál se Booth a vyvedl Tempy ven z místnosti.
„Boothe, byl tam její otisk a ty jí děkuješ za pomoc?“
„Nemá motiv, Kůstko. Proč by ho zabíjela?“
„Sám jsi to říkal, aby ji nevyzradil.“
„Ale oni se milovali, a chtěli spolu začít od začátku, chápeš? Tak proč by to dělala? Benjamin nám celou dobu lhal. Předvolám jeho a uvidíme.“
„A ten otisk?“
„Může být starší.“
„Boothe, je to jediný důkaz, který máme.“
„Vyslechneme Benjamina,“ řekl rozhodně, „On ví o tom těle a to nás posune dál.“
„Dobře.“
Nadpis mi udělala PawlušQa, které moc děkují :))