Rodinné tajemství – část třetí

O dvě hodiny později
„Vyřešil jsem případ,“ nakráčel do kanceláře Temperance.
„Co?“ zvedla hlavu od počítače, „Boothe,“ vstal, „Kdes byl?“
„Ve městě a díky tomu vyřešil případ. Všichni zemřeli přirozenou smrtí a je to rodina.“
„Ano, příbuzní mezi sebou jsou, to jsme zjistili už také.“
„A zemřeli přirozenou smrtí. Ve městě vyhořel jeden dům, všichni v něm byli až na jednoho muže, syna a on je nechal vystavit v tom skladišti. Celá rodina se nechává zpopelnit a on řekl, že cyklus byl proveden, a tak je nenechal zpopelnit a prostě je dal do toho skladiště, které jim patří.“

„To je sice možné, ale jeden ze členů byl zabit tupým předmětem do hlavy, takže ten těžko zemřel přirozenou smrtí.“
„Co?“ podivil se.
„Ano, to jsme již také zjistili. U těch ostatních jsme to nenašli, takže ta tvá teorie může být pravdivá.“
„Teorie? To je pravda, ale… říkala jsi, že všichni jsou si příbuzní?“
„Ano, něco tě napadlo?“
„Ten, co přežil ten požár. Tak už ho nikdo tři dny neviděl. Může to být on? Že by ho někdo vystavil mezi jeho rodinu.“
„Angela dělá rekonstrukce obličejů, takže uvidíme.“
Sedl si na židli, „Kdyby to byl on, tak máme plno podezřelých. Řekl bych, že celé město, podle toho, jak o něm mluvili.“
„Děláš předčasné závěry.“
„Jo, ale aspoň myslím dopředu. Měla by ses to také naučit,“ usmál se na ni.
„Boothe, mám práci a já raději počkám na důkazy.“
„Už jsem si zvykl, že nemáš ráda mé spekulace,“ vstal, „Stejně musím jít psát hlášení, takže mi pak dej vědět. Jo, ale zavolej do kanceláře a ne na mobil, nějak se rozbil,“ zazubil se a odešel z kanceláře.
„Ano, sám se rozbil,“ usmála se. Zakroutila hlavou a pokračovala v práci.
Když zjistili něco nového, hned to dala Temperance vědět Seeleymu Boothovi. Zavolala mu do kanceláře, jak jí řekl.
„Booth?“
„Angela už rekonstruovala všechny,“ řekl mu do telefonu místo pozdravu.
„A zjistili jste, že jsou to…“
„Jen pět,“ řekla hned, „Pět zemřelo přirozenou smrtí. Uhořeli v tom domě, ale šesté tělo patří Ethanovi, jejich synovi, který ten požár přežil.“
„A to je ten, který měl tu ránu tupým předmětem?“
„Ano.“
„A kolik lidí vlastně mělo v tom domě uhořet?“
„Šest.“
„Takže jedno tělo chybí.“
„Ano, chybí jeho sestra Olivia.“
„Takže to tělo tam může někde být… třeba zakopané za skladištěm nebo tak,“ poškrábal se na bradě.
„Zase ty tvé spekulace, ale ano, může tam někde být, ale lepší bude se zeptat, pak vraha ne?“
„Nebo může třeba Hodgins vzít své nádobíčko a zkusit se tam podívat, ne?“
„Dobře, dobře,“ usmála se, „Řeknu mu to. Vyzvedneš ho?“
„Dobře, tak zatím,“ položil to.
„Zatím,“ usmála se a také to položila.
Nadpis mi udělala PawlušQa, které moc děkují :))

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.