Se čtením knih nezávodím. Nesnažím se toho přečíst, co nejvíce… čtu podle nálady, podle času, podle možností, ale přesto mne zajímalo, kolik jsem toho za rok 2016 přečetla. Rozhodla jsem se tedy si to spočítat. Když jsem počítala knihy, přemýšlela jsem nad tím, kolik asi stran jsem přečetla… a tak jsem si udělala menší statistiku.
Za rok 2016 jsem přečetla 46 knih, což si myslím, že je hezké skóre. Dohromady těch 46 knih má cca 9 921 stran. Nejtlustší knihou je kniha Grey od E. L. James, která má 560 stran a nejtenčí je kniha Štěstí – Nejkrásnější citáty, která má pouze 48 stran.
—
Kromě toho, kolik jsem toho přečetla a kolik to má stran, jsem si spočítala, ke kolika knihám jsem v předešlém roce přišla. Nejdříve jsem si chtěla spočítat, kolik knih jsem si koupila, ale u některých jsem si nebyla jistá, zda jsem si je koupila či dostala, a proto jsem tedy nakonec spočítala všechny nové knihy. V roce 2016 si našlo do mé knihovničky cestu 84 knih.
—
A aby to nebylo pouze u čísel, z přečtených knih jsem vybrala ty, které mne zklamaly a ty, které mne překvapily. Musím se přiznat, že jsem byla zklamaná z knihy Dívka ve vlaku (autorka Paula Hawkins), dále mne zklamala kniha P.S. (autorka Aňa Geislerová) a také Will Grayson, Will Grayson (autoři John Green a David Levithan). Od těchto knih jsem si asi slibovala příliš.
—
—
Ale jsou také knihy, které mě mile překvapily. Nejspíše jsem od nich toho nečekala tolik… jasnou volbou za rok 2016 je kniha Kladivo na čarodějnice (autor Václav Kaplický). Věděla jsem, o čem kniha je… věděla jsem, že je to historie a věděla jsem, že to není žádná pohádka. Přesto mne kniha překvapila, a musím se přiznat, že si mne získala. Když jsem na ni narazila v antikvariátu, musela jsem si ji koupit, abych se k ní mohla kdykoliv vrátit. Chtěla jsem ji mít ve své knihovně. Dalším milým překvapením je kniha Všechny malé zázraky (autorka Jennifer Niven). Věděla jsem, že kniha má vysoké hodnocení, přesto jsem od ní nečekala to, co mi skutečně dala. A troufám si říci, že kniha patří mezi jednu z nejlepších, co jsem, kdy četla. Třetím překvapením je kniha Alchymie věčnosti (první díl) a Nejistý zítřek (druhý díl) (autorka Avery Williams). Obě knihy jsem zakoupila v Levné knize. Nic jsem si od nich neslibovala. Myslela jsem si, že jsou to slabé knihy, když skončily právě tam, ale opak byl pravdou. První díl jsem musela přečíst v noci a druhý jsem hned začala, protože jsem chtěla vědět, jak to skončí. Tyto knihy byly největším překvapením za rok 2016. Řekla bych, že jsem objevila poklad v Levné knize. A posledním překvapením je kniha Grey (autorka E. L. James). Padesát odstínů jsem nečetla a odmítla jsem je číst, odmítla jsem se podívat na film, ale když autorka vydala první díl Padesáti odstínů z jeho pohledu, lákala mne to… knihu jsem si tedy koupila za úspěšné první zkouškové. Nevěděla jsem, co čekat… nebyla jsem připravená. Přesto mne kniha překvapila. Líbilo se mi vidět do jeho hlavy, do jeho citů… líbilo se mi to. Myslím, že knize nahrávalo, že jsem jen o ději slyšela, ale nesetkala se s ním osobně. Kniha mne opravdu překvapila a líbila se mi.
—
—
Líbilo se mi udělat si statistiku a zamyslet se nad tím, jaký rok byl. Jaké překvapení přinesl, jaké zklamání, a jaké nové knihy. Letos nebudu jiná, nebudu si hlídat počet knih. Prostě budu číst, ale koncem roku si to spočítám a třeba se mi povede nevědomě se překonat.
—
Pro zajímavost jsem udělala statistiku i Mišuli, ale jen číselnou. Mišule přečetla 73 knih. Páni! Dohromady přečetla cca 18 479 stran, což je šílené číslo… neuvěřitelné! Její nejdelší kniha má 432 stran a jsou to dvě knihy. Obě mají tento počet stran. Jednou z nich je Nejdelší jízda od Nicholase Sparkse a druhá kniha je Hledání podmanivé krásy od Jennifer Probst. Nejkratší knihou je Klíč ke štěstí od Irina Semina, která má pouze 72 stran. A za rok 2016 získala 64 knih.
—
Za její spolupráci na blogu jsem nesmírně ráda. Jsem ráda, že píše recenze, a že je součástí mého života. Přála bych každému, aby měl někoho jako je Mišule či Ennie… člověk pozná pravé přátelství a hodnotu života.