Originální název: 206 Bones
Český název: 206 kostí
Žánr: beletrie pro dospělé – krimi, detektivka
Autor: Kathy Reichs
Nakladatelství: BB/art 2010
Počet stran: 328
Stručný obsah knihy:
Na začátku nového příběhu se Temperance Brennanová probírá z bezvědomí v malém, tmavém a studeném prostoru. Má svázané ruce i nohy a bolavý kotník. Pomalu se začíná upamatovávat…
S poručíkem Ryanem převážela ostatky pohřešované dědičky velkého rodinného jmění z Montrealu do Chicaga, kde ji obvinili, že špatně provedla pitvu a poškodila tak vyšetřování případu. Kdosi do telefonu tvrdil, že to může dokázat. Během několika hodin umírá člověk, který měl jako jediný o záhadném volajícím nějaké informace, a Tempe se nemá čeho chytit. Kdo si přeje její smrt? Kdo ji chce odstranit z cesty? A proč?
Autorka hladce proplétá příběh mrtvé dědičky s dalším případem. Je mezi nimi nějaká souvislost? Jak obrovské škody dokážou napáchat kolegové, kteří sabotují práci v soudní laboratoři? A jak se bude dál vyvíjet Tempin komplikovaný vztah se sympatickým detektivem Ryanem?
Můj názor:
Tohle byla moje první knížka od Kathy Reichs a také moje první zkušenost s touto autorkou. Bála jsem se, že se mi to nebude líbit, že to bude něco jiného než seriál. Ano, je to jiné, ale je to skvělé. Knihu jsem si přála na Vánoce a pamatuji si, že mi nikdo nevěřil, že bych to přečetla. Pamatuji si, že mi ji nechtěli koupit, ale když jsem to přečetla za pár dní, tak byli všichni velice překvapeni a už se nebojí mi kupovat knížky. Ale pojďme zpět ke knize a mému názoru na ni. Líbí se mi, jak je to psané… ona je unesená a to se prolíná s vyšetřováním případu. Je to jako by se vracela v čase, než ji unesou. Líbí se mi, že to jiné než seriál Kosti. Žádný institut, žádní kolegové jako Jack Hodgins nebo Angela Montenegro. Líbí se mi, že knihu si může přečíst kdokoliv, i ten, co neholduje seriálu. To je jedno velké plus pro knihy od Kathy Reichs. Je to napsáno stylem, který se dle mého názoru čte hezky, a také si můžete vychutnat trochu romantické části. Není to jen o vraždách a vyšetřování.
Úryvek:
Ryan mě vzal za ruku. Světlo plamenů mu tančilo v očích a barvilo jeho tvář do teplého, medového odstínu.
„A nám, zlato? Nám se daří dobře?“
Zaváhala jsem.
„Ano, poklade.“
Usmála jsem se.
„Opravdu moc dobře.“
Str. 321, čtyřicátá třetí kapitola