Originální název: The Love Game
Český název: Hrej hráčem
Díl: 1. – volná série
Žánr: beletrie pro dospělé – román
Autor: Emma Hart
Nakladatelství: Galatea 2013
Počet stran: 248
Stručný obsah knihy:
Jaký je plán hry? Maddie v tom má jasno: Arogantní a egoistický playboy Braden z kalifornské univerzity představuje pro ni vše, co se jí na klucích hnusí. Připomíná jí totiž jejího bratra, který dokáže myslet jen na sebe a ničí životy všem v okolí. Maddie spolu s kamarádkami vymyslí plán, jak tomu namachrovanému Bradenovi za všechna příkoří udělit lekci. Hlavní aktérkou plánu je právě Maddie, která do měsíce Bradena svede, omotá si ho kolem prstu a pak ho surově odkopne.
Operace Hrej hráčem může začít.
Žádná ze zasvěcených holek ovšem nemá zdání, že podobný plán má i Braden se svými přáteli. A jakou hru hraje on? Plán je přimět tu paličatou a nedostupnou „královnu univerzity“, aby se do něj zamilovala, svést ji, a pak ji srazit na kolena.
Ani jeden z obou aktérů netuší, že život může změnit pravidla hry… Možná oba zjistí, že nejde člověka soudit podle prvního dojmu…
Můj názor:
Na tuhle sérii knih jsem se moc těšila. Přečetla jsem knihu za dva dny a byla jsem nadšená. Bylo úžasné, jak se do toho zamotali navzájem.
On se ji snažil přimět, aby ho milovala a ona zase jej. Oba se ale zamilovali navzájem a oba to vyděsilo, protože si to nedokázali přiznat.
Nechápala jsem, když zjistil, co pro něj připravili, proč se rozzlobil a odešel. Nevím, proč si to neřekli. Když to pak zjistila Maddie byla také zlomená, ale ani jeden si nepřiznali, že se milují. Poslední stránky jsem hltala a doufala, že to skončí dobře.
Líbí se mi, jak každý díl má jinou barvu. První díl je modrý, druhý díl je červený, třetí díl je zelený a čtvrtý? To ještě nevím, protože ještě nevyšel a internet jsem se nedívala. Jelikož je to barevné, tak to krásně oživuje knihovnu. Ještě se mi také moc líbí, že Epilog knihy láká na druhý díl, který samozřejmě také vlastním a těším se na něj.
Úryvek:
„Není zrovna těžké si domyslet, že ses zamilovala a utekla, Maddie. Tvoje máma udělala to samé, když jsme byli mladší. Jenomže, víš co? Když nebudeš o lásku bojovat, tak ti proklouzne mezi prsty. Nevím, co je to za kluka a už vůbec ne, co se mezi vámi stalo, ale útěkem nic nevyřešíš, holčičko,“ pohladí mě po tváři. „Pravda je -, a to se týká čehokoliv, ať už ztráty, zlomeného srdce, štěstí nebo lásky -, že jsou to tak silné emoce, které s tebou budou pořád. Ať jsi klidně tisíce kilometrů daleko, stejně jim neutečeš. Můžeš jít až na konec světa a láska tam stejně bude s tebou. Láska není vázaná na místo nebo jen na vzpomínku, je to něco v tobě, co můžeš cítit jenom ty. I kdyby ses vydala na Měsíc, tak bude pořád schovaná někde v tvém srdci a bude čekat, než ji zase vezmeš na vědomí.“
Str. 225, čtyřicátá pátá kapitola