Originální název: One Foot in the Grace
Český název: Jednou nohou v hrobě
Díl: 2.
Žánr: beletrie pro dospělé – fantasy
Autor: Jeaniene Frost
Nakladatelství: Fantom Print 2012
Počet stran: 240
Stručný obsah knihy:
Poloviční upírka Cat Crawfieldová je nyní zvláštní agentkou pracující pro vládu s cílem zbavit svět nebezpečných nemrtvých. Stále využívá vše, co ji Bones, její přitažlivý a nebezpečný bývalý přítel, naučil. Když se ale Cat stane cílem nájemného vraha, jediný, kdo jí dokáže pomoci, je upír, jehož opustila.
Jeho blízkost v ní probouzí všechny dřívější pocity, od adrenalinu z boje bok po boku proti upírům, až po spalující vášeň. Avšak odměna vypsaná na její hlavu – hledaná: mrtvá či nemrtvá – znamená jediné. Její přežití závisí na spolupráci s Bonesem. A jakkoli se Cat snaží udržet jejich vztah na profesionální úrovni, pomalu jí dochází, že touha přetrvává. A že ji Bones tentokrát už odejít nenechá.
Můj názor:
Už jsem myslela, že se s Bones neuvidí, že je to definitivní konec. Ale o čem by to bylo, že? Mé obavy, že druhý díl se mi nebude líbit, byly zahnány a já byla opět nadšená. Ale u tohoto dílu jsem brečela. Jeden z jejího týmu zemřel. A já ho měla ráda. Nemohla jsem tomu uvěřit a nechtěla jsem, ale jelikož je to kniha o moci, nadpřirozenu, tak to dopadlo, jak nejlépe mohlo. Na jednu stranu mi to trochu vadilo, ale jsem byla ráda, že to Bones udělal. Navíc, kdo by se na něj zlobil, že?
Jen pro zajímavost, pravé jméno Bonese, když byl ještě člověk je Crispin a mně se to líbí. Zní to mile a také se v knize objevuje jméno Liam.
Úryvek:
Na vteřinu zavřel oči. A když je znovu otevřel, zářily mu. „Vím, že jsi mě opustila, protože sis myslela, že mě tím ochráníš, a nemohl bych podle tebe překonat všechny překážky, které by se nám postavily do cesty. Tak jsi pokračovala na své cestě beze mě, protože jsi věřila, že by to mezi námi nikdy nevyšlo. Ale chápej, já nemohl pokračovat na své vlastní cestě, protože jsem věděl, že by nám to vyšlo. Hledal jsem tě ode dne, kdy jsi odešla, koťátko, a mám už dost života bez tebe. Doteď to bylo po tvém, teď to bude po mém.“
„O čem to mluvíš?“
„Mluvím o tom, abys mi věřila, což jsi měla udělat už před čtyřmi lety. Jsem dost silný, abych zvládl cokoli, s čím na mě přijdou ať už tví kolegové, nebo tvá matka. Tobě na mně stále záleží a já se tě nikdy nevzdal. Můžeme překovat všechny překážky, kdybys tomu dala šanci.“
Str. 87, patnáctá kapitola