Originální název: Jiné místo
Český název: Jiné místo
Žánr: literatura česká – thriller
Autor: Kateřina Karolová
Nakladatelství: XYZ, 2023
Počet stran: 232
Stručný obsah knihy:
Mělo jít o pohodovou vyjížďku. Pak se ale objevila mlha…
Monika s Oliverem chtějí uniknout ruchu velkoměsta, a tak zamíří na dovolenou do penzionu v Luhačovicích. Kde jinde prohloubit rodící se vztah než na tichém místě v obklopení lesů? Po příjezdu se rozhodnou prozkoumat nejbližší okolí, a i když se schyluje k dešti a na krajinu padá hustá mlha, vydají se na kolech cyklostezkou vedoucí do Vizovic. Plánovaný výlet je krátký, pouze pár kilometrů naprosto bezpečnou trasou… Co by se tak mohlo stát?!
Můj názor:
Od této autorky jsem již četla Odbočku v lesích, která byla celkově čtivá, přestože mě zklamal její konec. Její letošní novinku jsem viděla všude, až jsem nakonec podlehla a knihu si neplánovaně přečetla.
Hlavní hrdinka Monika mi nepřišla moc sympatická a nedokázala jsem s ní soucítit. Její pozdější kroky mi přišly hloupé a měla jsem i já, co dělat, abych jí uvěřila. Abych uvěřila tomu, co se stalo v lese. A jak sama autorka už mi ukázala v její předchozí knize, závěr knihy není její silnou stránkou. Opět jsem zažila zklamání.
Odbočka v lesích se mi líbila o malinko více, byla tam lépe vykreslena atmosféra. Po přečtení této knihy vím, že od autorky už další knihu číst nebudu. Bohužel pro mě to bylo ztráta času a jedinou výhodou bylo to, že se mi kniha hodila do čtenářské výzvy. Díky tomu jsem ji zvládla dočíst.
Úryvek:
Za kůlnou vyčuhovaly koruny stromků, možná ovocných, těžko říct. Nahlédla jsem za hromadu naštípaného dřeva, ale mezera za ní stačila tak akorát na prostrčení ruky, dospělý člověk by se ve škvíře neschoval ani omylem. Štítivě jsem setřásla pavučinu, co se mi zachytila na prstech, a obloukem obešla zrezlou sekyrku, která trčela z mohutného špalku. Tráva byla celá mokrá, a když jsem se přes ni vydala, cítila jsem, jak mi vlhnou konce elesťáků.
Str. 84, dvacátá druhá kapitola
Někdy dost na dočtení namotivuje výzva. 😀 Už jsem o tak párkrát také zažila.
Někdo bohužel ty konce neumí, já mám problém třeba s Lapenou, ne u všech jejích knih, ale někdy mi ty konce taky nesedí a to se mi jinak její knihy moc líbí.
Nemám ráda, když jsem zklamaná koncem. Na knihu jsem koukala, jsem ráda, že jsem si ji nekoupila. Nemyslím si, že si knihu někdy přečtu.
Knihu neznám, zrovna včera jsem přečetla podruhé Malého Prince, a teď čtu Zápisník alkoholičky 🙂