Originální název: Pierre and Luce
Český název: Petr a Lucie
Žánr: světová beletrie
Autor: Romain Rolland
Nakladatelství: Omega 2015
Počet stran: 104
Stručný obsah knihy:
Petr potká Lucii úplně náhodou.
Během bombardování Paříže v lednu 1918 oba před náletem utečou na stanici podzemní dráhy.
Někdy i nenápadný pohled a dotyk v bezejmenném davu mohou být začátkem velké lásky, která dokáže rozkvést i uprostřed nejšílenějšího válečného běsnění.
Dojemný příběh tragické lásky mladých milenců zahalený stínem válečného utrpení a hrůz první světové války…
Můj názor:
Knihu Petr a Lucie jsem četla na střední škole jako povinnou četbu. Knihu jsem si vybrala hlavně, protože je tenká, ale po pár stranách jsem se do ní zamilovala, avšak nebyla nikde k sehnání, kromě knihoven. Proto mi loni udělala Omega velkou radost, když tuto knihu znovu vydali. Neváhala jsem a knihu si koupila a přečetla znovu.
Něomu, kdo knihu četl a zná ji, se může zdát absurdní, že tolik pro mne znamená, ale kniha mě opravdu okouzlila. Líbí se mi, že dva mladí lidé si najdou něco pěkného na válce, žijí jeden pro druhého v takových krušných chvílích, které zažívají. Plánují společnou budoucnost, i když tuší, že se jí nedožijí, ale to jim nemůže zabránit v plánování společného bydlení.
S koncem knihy jsem spokojená, nechci jej prozrazovat, a tak jen napíši, že kdyby odešel do války… mohl by tam zemřít, a on by tam určitě zahynul, a Lucie by se trápila. Jiný konec by nebyl tolik dobrý, jiný konec by k tomu neseděl.
Věřím, že knihu si přečtu ještě několikrát, protože je to opravdu jedna z mých oblíbených.
Úryvek:
„Jak se jmenujete?“
„Lucie.“
„To je hezké jméno! Hezké jako dnešní den!“
„A vy?“
„Petr… Jméno docela všední.“
„Jméno smělé… má takové poctivé a jasné oči.“
„Jako mé oči?“
„Jasné ano, to opravdu jsou.“
„To proto, že se dívají na Lucii.“
Str. 28, pátá kapitola