Originální název: Nemuri
Český název: Spánek
Žánr: světová literatura – novela
Autor: Haruki Murakami
Nakladatelství: Odeon 2013
Počet stran: 80
Stručný obsah knihy:
Je to už sedmnáct dní, co nemůžu spát – těmito slovy začíná povídka Harukiho Murakamiho, jejíž protagonistkou je zdánlivě obyčejná žena v domácnosti. Žije s manželem a malým synem, dny mají stále stejný řád. Zaběhnutý stereotyp naruší hrdinčina patologická neschopnost spát. Vlivem různých nečekaných okolností připomíná její noční život výlet do mimosmyslového prostoru: noci nejprve tráví ve společnosti Anny Kareninové a sklenky brandy, posléze se ocitá ve světě, kde přestávají platit běžná pravidla.
Můj názor:
Od autora jsem již četla jednu také tenkou knihu, a tak jsem si půjčila další jeho knihu. Kniha je hezky graficky upravena jako první kniha, kterou jsem od autora četla a to Podivná knihovna.
Děj mi přišel zajímavý, jen mi přišlo, že se na začátku knihy opakovaly stejné věci… ale pak se to ustálilo a děj se posunul dále. Jelikož je kniha krátká, lze ji přečíst na jeden nádech. Mne to tedy nedalo a knihu jsem přečetla, zajímalo mne, jak to dopadne… zda usne, nebo půjde za lékařem. Konec mě nepříjemně překvapil a trochu zklamal. Stejně to bylo u Podivné knihovny, tam mne také konec zklamal… ale u téhle knihy jsem moc nepřemýšlela, co bylo dále. Bylo to trochu evidentní, i když si člověk mohl konec domyslet a mohl použít lepší verzi.
Nemyslím si, že je to má poslední zkušenost s tímto autorem. I když mě klamou konce jeho knih, četla jsem teprve dvě, a má jich mnohem více. Chci dát šanci další jeho knize. Zatím nevím, jaké… ale ono to přijde samo. Naskytne se možnost a budu mít v ruce další jeho knihu.
Úryvek:
Hypotézy ať si jen hezky kráčí po vlastních cestách. Přinejmenším v tuhle chvíli se mi totiž život doopravdy rozšířil. A bylo to něco nádherného. Úplně jsem to cítila pod rukama. Ten pocit, že skutečně žiju, tady a teď. Že mě nic nekonzumuje a nespotřebovává.
Str. 61, pátá kapitola