Život na naší planetě

Originální název: A Life on Our Planet – My Witness Statement and a Vision for the Future
Český název: Život na naší planetě: Mé svědectví a vize pro budoucnost
Žánr: literatura světová – biografie a memoáry, ekologie
Autor: David Attenborough
Nakladatelství: Práh, 2021
Počet stran: 280

Stručný obsah knihy:
David Attenborough je nejznámějším britským tvůrcem přírodovědných filmů. Ve své dosud nejosobnější a nejotevřenější zpovědi se ohlíží za svým životem a historií vývoje života na Zemi. S pomocí ohromujících statistik truchlí nad ztrátou divočiny a přichází s vlastní vizí budoucnosti. Kniha Život na naší planetě ale není jen zprávou o vymírání živočišných a rostlinných druhů, snaží se najít i způsoby, jak lidstvo může tento nepříznivý vývoj zvrátit.

Můj názor:
Po zhlédnutí dokumentu jsem se rozhodla dozvědět se o tom více, a tak jsem si pořídila knihu s myšlenkou, že se k ní časem někdy dostanu. Když jsem si ji ale začala prohlížet, naprosto mne uchvátila.

Kniha je napsána srozumitelně a velmi čtivě, obsahuje slovník pojmů a různé odkazy, kde autor čerpal informace, a kde je možnost se dozvědět toho více. Je rozdělena na tři části. V první části se čtenář dozví o životě pana Attenborougha, jak se dostal k té práci a o tom, jak už tehdy člověk divočinu ničil a svět se měnil. Druhá část je takový přechod mezi současností a budoucností. Autor ukazuje, jak to bude postupovat dál, pokud s tím něco neuděláme. Ve třetí části autor píše návrhy, co se dá změnit, jak to změnit a jak vrátit zpět divočinu. I on tam píše o změnách, které udělal u sebe, aby přírodě pomohl. Sám přednáší a ukazuje na problémy, které člověk způsobil a stále v člověka doufá, že se zastaví, zamyslí a vzpamatuje. Je důležité si uvědomit, jak jsme sobečtí a ničíme tuto planetu.

Nečte se to lehce, je to místy smutné čtení, ale z knihy vyzařuje i naděje. Dle mého názoru by tato kniha měla být zařazena jako povinná četba pro každého anebo alespoň zhlédnutí dokumentu by mělo být povinné.

Úryvek:
Nejrychlejší cestou k ukončení současné éry rychlého populačního růstu je tedy vyzdvihování lidí z chudoby a zrovnoprávnění žen. A není důvod, proč bychom si neměli přát obojí! Nejde jen o celkový počet lidí na planetě. Jde i o to, že bychom měli usilovat o spravedlivější budoucnost pro všechny. Dopřát lidem v životě víc příležitostí je přece něco, co si přejeme všichni. Při tomto nádherném řešení vyhrává každý – a tento leitmovit se na cestě k udržitelnosti opakuje ještě mnohokrát. To, co musíme udělat kvůli obnovení divočiny na světě, shodou okolností bývá totéž, co bychom měli dělat tak jako tak.

str. 192, Plánování populačního zlomu – část třetí