Můj policista

Originální název: My Policeman
Český název: Můj policista
Žánr: literatura světová – román
Autor: Bethan Roberts
Nakladatelství: Ikar, 2022
Počet stran: 320

Stručný obsah knihy:
Marion a Tom se poznají v 50. letech v Brightonu. Učí ji plavat, jemně ji ve vodě nadnáší ve stínu slavného městského mola a Marion se zamiluje. Je přesvědčená, že pro fungování jejich vztahu to bude stačit. O několik let později potkává Tom poblíž brightonského muzea Patricka. Patrick je okouzlen a otevírá Tomovi bránu do nového, okouzlujícího, sofistikovaného světa umění, cestování a krásy. Tom je policista a v této době je pro něj bezpečnější oženit se s Marion a s Patrickem se setkávat tajně. Oba milenci se o něj musí dělit, dokud to jednoho z nich nezlomí.

V tomto sugestivním portrétu Anglie 50. let Bethan Roberts znovu představuje skutečný milostný trojúhelník policisty Boba Buckinghama, jeho ženy a spisovatele E. M. Forstera. Je to hluboce procítěný příběh o vášnivé vytrvalosti lásky a o zkáze, kterou způsobuje represivní společnost.

Můj názor:
Knihu jsem zakoupila jako dárek, ale než jsem ji stihla darovat, přečetla jsem si ji. Po pravdě jsem ale čekala něco jiného. Do knihy se mi nedařilo začíst, protože mi nesedl styl psaní. Nedá se však říci, že by mi jejich osudy byly lhostejné, ale nedokázala jsem si ani jednu postavu oblíbit. Nejvíce mi vadila Marion. Působila na mě naivně, místy až hloupě. A Tom? Nechápala jsem jeho chování po tom velkém incidentu. Patricka mi z těch tří bylo nejvíce líto a mrzelo mne, jak to s ním vše nakonec dopadlo.

Jedná se o jednoduchý smutný milostný příběh, ve kterém není žádného vítěze. Kniha má být zfilmována. Jsem zvědavá, jak to bude pojato.

Úryvek:
Vím, že bych měl něco povídat, abych ho nevyplašil, ale najednou mě vůbec nic nenapadá. Konečně tu je a stojí po mém boku. Slyším jeho dech. Z jeho blízkosti se mi točí hlava, stačí jen vnímat jeho vůni, teplo jeho těla a delikátní pohyb jeho krku, když polkne další velký hlt.
„Pane Hazlewoode -“
„Říkej mi Patricku, prosím.“
„Neměl bych se jít převléct? Abychom mohli začít?“

str. 135, kapitola – 8. října 1957