Nejvíce mě děsí pavouci. Občas mívám i hororové scénáře, že jsou obrovští a žerou lidstvo. Také se bojím v noci… to mě děsí všechna zvířata, ale jinak nic konkrétně.
6. den – zvíře, které mě děsí
5. den – v Ezopově bajce, na jaké straně bych chtěla být – želva nebo zajíc
Nejspíše želva, protože ukázala vychloubavému zajíci, že není nejlepší. Zajíc se chlubil a svým způsobem želvu ponižoval, ale ona se nedala jen tak odradit.
4. den – zvíře, o kterém si myslím, že je nejroztomilejší
Tak určitě jsou to hlavně mláďata. Jinak nejspíše kočky. Ty jsou sladké, i když jsou dospělé nebo šelmy. Ty jsou také roztomilé. Když se nad tím zamyslíme, tak každé zvíře je vlastním způsobem roztomilé.
3. den – noční nebo denní zvířata
Raději ty denní, ale nevím proč. Možná protože ve tmě na Vás číhají a vy o nich ani nevíte. Ale u denních to také nemusíte vědět. Ale možná denní nejsou tak děsiví.
Poklad
Originální název: Seizure
Český název: Poklad
Díl: 2.
Žánr: světová literatura pro mládež – detektivní román
Autor: Kathy and Brendan Reichs
Nakladatelství: BB/art 2012
Počet stran: 304
Stručný obsah knihy:
Tory a její přátelé narazí v Charlestonu na stopu po dávném pirátském pokladu. Viráti se ocitají na nebezpečné cestě plné zákeřných pastí, bezhlavých mrtvol a tunelů zalitých vodou. Poklad ale nehledají jen kvůli dobrodružství… v sázce je osud ostrova Loggerhead.
Jejich nadpřirozené vlčí schopnosti mohou být jedinou šancí, jak překonat všechny nástrahy. Po pokladu totiž pátrá i někdo další…
Zároveň se nepříjemně blíží i Toryino uvedení do charlestonské společnosti. Napětí mezi Tory a otcovou přítelkyní Whitney stále stoupá a Tory se musí ovládat, aby nevybuchla.
Ale mnohem důležitější je udržet smečku pohromadě. Tory a její přátelé se musí spojit, aby zachránili svůj ostrov, práci svých rodičů i svou budoucnost. Pokračovat ve čtení „Poklad“
2. den – méně oblíbené zvíře
Zrovna dvakrát nemusím hady, žížaly a pavouky. Pavouků se velice bojím, ale v Zoo v teráriu mi to nevadí, ale mít třeba doma akvárko a v něm pavouka. Nebydlím v tom domě. Nezabíjím je, když je vidím, ale velkým obloukem se jim vyhýbám. Hadů se bojím spíše těch velkých, třeba hroznýše jsem měla už za krkem a fotila se s ním. Byl to zvláštní pocit, ale doma bych to mít také nemohla. No a na žížalu ani nesáhnu. Od dětství je nemám ráda.
1. den – oblíbené zvíře
Mám dvě oblíbená zvířata. Jedním z nich je žirafa. Obdivuji toto majestátní zvíře. Dvakrát v životě jsem si ji pohladila a doufám, že to nebylo naposledy. Druhé mé oblíbené zvíře je delfín. Toho jsem ještě nikdy v životě na živo neviděla, ale ráda bych, aby to tak nezůstalo.
Smolař dne… Karamelka!
Ahojky, píši Vám tento článek, protože od zítřka tu nebudu čtrnáct dní… tedy od 26. července do 9. srpna… musím se přiznat, že jsem se těšila, a tak. Prostě jsem z toho byla nadšená, také jsem byla nadšená z foťáku. Dneska jsme byli v Zoo a já se těšila, jak budu fotit… no… tak nebudu. Dnes jsem byla foťák dát na reklamaci, protože se mi vysunul objektiv, foťák se zasekl a konec… ani v obchodě to nerozjel 🙁 Takže mají na to třicet dní, což bude skoro na konci sprna, takže žádné parádní fotky z dovolené, ani teď nebudou! Jsem fakt naštvaná… mám ho tři dny, poprvé vysunu objektiv a konec? Ještě mě obvinil, že mi musel spadnout. Já s tím foťákem zacházela jako v rukavičkách, mám na něj brašnu, pořád si na něj dávám pozor, protože vím, že stál dost a já si ho platila ze svého… takže jsem mu vysvětlila, že se tak teda nestalo. Oni ani nevěděli, co s tím je… když jsem chtěla vrátit peníze, že bych si koupila jiný, abych ho měla na zítra, tak na to mají také třicet dnů, takže také nic :((Fakt mě to mrzí a zklamalo. Raději si už nic kupovat nebudu, protože se mi všechno jen mstí… ani se na nic nebudu těšit, protože to nevyjde 🙁 Pokusím se fotit něco na mobil, ale moc fotek nebude.. na dovolenou jedeme pak 17. srpna, tak to budu fotit více na mobil, ale… ach jo 🙁
No… takže tu od 26. července do 9. srpna nejsem. Přednastavila jsem články… občas dva, občas jeden :)) Doufám, že sem někdo zavítá :)) Přeji Vám, abyste si to tu užili a měli více štěstí, než já :))
Konečně mi to vyšlo… aneb odhalení překvapení
Ahojky, tak Vám píši, protože mi vyšlo to překvapení… konečně! Přemýšlela jsem, co s penězi z brigády. Nejdříve jsem si je chtěla schovat na ten řidičák, ale nakonec to dopadlo jinak… ano, řidičák stále chci, ale na ten si musím chvilku počkat :)) Za peníze z brigády jsem si koupila foťák, brašnu k němu a také paměťovku. A nevycházelo mi to, protože ho zdražili… sice jsem na něj ještě měla, ale nechtělo se mi to dávat. Nakonec ho v pátek zlevnili, a tak jsem si ho v pátek objednala a dneska dopoledne mi přišel :))Brašnu a paměťovou kartu budu mít zítra, ale doma mám jednu malou, takže jsem ji tam dala a používám zatím tu :)) Jsem fakt moc šťastná, že ho zlevnili a já si ho koupila. Váhala jsem a byla v rozpacích. Nebyla si jistá, jestli je to dobrá volba, ale nakonec mě podpořila kamarádka, která mi dala dost dobré důvody si jej koupit :)) Abyste si nemysleli, není to žádná zdcadlovka nebo tak… je to normální foťák. Vedle článku ho můžete vidět… to je on :)) Zatím se mi s ním fotí dost dobře… sice k tomu byl návod, ale přiznávám, že na nic 😀 Musela jsem si poradit sama, ale něco tam bylo… přece jen 😀
Ten foťák jsem chtěla tento týden, protože příští odjíždím a chtěla jsem si ho vzít s sebou… a vyšlo mi to!
Opravdu jsem ráda, že jsem si ho objednala a vůbec toho nelituji :)) Všimla jsem si, že už ho mají zase dražší, takže jsem moc ráda, že jsem si ho objednala v ten pátek… také jsem ráda, že jsem tam pořád koukala a hlídala si ho 😀
Ještě mám v zásobě fotografie z mobilu, takže až se tu objeví fotografie z fotoaparátu, tak to bude u článku napsáno :))
Virus
Originální název: Virals
Český název: Virus
Díl: 1.
Žánr: světová literatura pro mládež – detektivní román
Autor: Kathy Reichs
Nakladatelství: BB/art 2011
Počet stran: 280
Stručný obsah knihy:
Ve výzkumném ústavu se dějí divné a nebezpečné věci…
Čtrnáctiletá Tory Brennanová měla odjakživa smysl pro dobrodružství; konec konců je přece neteří slavné soudní antropoložky Temperance Brennanové. Nyní se však stěhuje doprostřed pustiny – na ostrov Morris v Jižní Karolíně, k otci, jehož nikdy nepoznala. A zvyknout si na docela nový život není snadné.
Seznamuje se se skupinkou místních dětí, které s ní sdílejí zápal pro vědu, a svůj volný čas tráví zkoumáním zastrčených zákoutí mokřiny kolem ostrova Loggerhead. Jenomže ve výzkumném ústavu na Loggerheadu se dějí divné a nebezpečné věci.
Dětem se podaří z místní utajené laboratoře zachránit štěně vlčáka, ale nakazí se přitom vzácným kmenem psího parvoviru, který jim pozmění DNA – navždycky.
Díky zbystřeným smyslům a rychlejším reflexům se jim možná podaří vyřešit případ dávné vraždy… tedy pokud zůstanou naživu dost dlouho, aby zachytily pach vraha.
Naštěstí teď už jsou mnohem víc než přátelé. Jsou smečka. Jsou viráti. Pokračovat ve čtení „Virus“