Ahojky,
jak se vám vede? Po měsíci volna zase chodím do práce, sice s omezením, ale nějak fungujeme. Ještě než jsem se ale vrátila do práce, zkusila jsem opět kynuté těsto. Loni v listopadu se mi povedlo udělat Honzovy buchty, ale pak jsem kynuté těsto zase odsunula. V prosinci jsem si vyhlédla krásnou kuchařku Moje nejsladší vzpomínky od Máma peče. Autorka vede i blog, na kterém má recepty. Nejdříve jsem si chtěla nějaký recept vyzkoušet, než si kuchařku koupit. Nakoupila jsem si na máslové loupáčky, které jsou také z kynutého těsta, ale nakonec jsem se k nim nedostala. Přesto jsem si kuchařku nechala naložit pod stromeček od Ježíška. Po jejím prohlédnutí jsem si vybrala několik receptů, které bych chtěla v nejbližší době vyzkoušet, mimo jiné i ty máslové loupáčky.
Koupila jsem si droždí, sebrala odvahu a pustila se do tvoření loupáčků. Měla jsem strach, že mi těsto nevykyne. Stále mám z něj respekt, ale povedlo se. Dokonce se mi povedlo, že loupáčky vypadaly jako loupáčky a chutnaly taky tak. Byly krásně nadýchané a čerstvé byly nejlepší. Loupáčky měly takový úspěch, že o několik dní později jsem je dělala znovu, abych je odvezla rodičům. I ty se mi povedly akorát některé už neměly tak hezký tvar. Chuťově však byly dobré, a jak říká můj manžel… na vzhledu nezáleží, důležitá je chuť.
Jsem na sebe fakt pyšná, kynuté těsto se stává mým kamarádem a já mám vyhlédnuté další recepty, které bych z kynutého těsta chtěla zkusit. Nedávno jsem s kamarádkou zkoušela i koblížky, které si můžete prohlédnout na fotce doplňující tento článek. Recept byl ze stejné kuchařky jako loupáčky akorát jsme si je naplnily nutellou a ty byly také moc dobré. Už se těším na další nové zkušenosti s pečením 🙂
