Knihulko,
—
ty ses tou radostí již stala. Jsi její součástí, neboť mi píšeš dopisy, které mi zpříjemňují den a mírní bolest.
—
Věřím, že dobro nemůže být bez zla, ale věřím, že láska může být bez bolesti. Láska je největší silou, která může být, a já jsem rád, že jí nyní mám v sobě spoustu a čeká jen a jen na tebe.
—
Přivoněl jsem k Tvému dopisy, a zjistil, že voní jako ta nejsladší jahoda. Rád bych si z této jahody kousek uždíbl, ale nemohu. I ten jeden malý kousek by byl příliš. Jahoda, jejíž vůni stále cítím, je mou drogou, a já bych se nemohl nabažit pouze ždibínkem.
—
Nejsem sobec, jen bych chránil to, co je pro mne vzácné. Ty jsi pro mne vzácnou.
Musím na tebe myslet stále,
i když stojím někde v hale.
Tvé dopisy klíčem jsou,
Mé srdce odemčou.
Srdce, jež na dlani nosívám,
polibek sladký ti posílám.
Ten, kterému jsi radost způsobila
a jeho život jedinečně obohatila
—
Tvá kniha nejoblíbenější
—
—
Nadpis mi udělala PawlušQa, které děkuji :))