Ahojky, musím se přiznat, že dnes po delší době jsem oběhla blogy, které jsem pravidelně čítávala a nemile mě překvapilo, že většina z nich skončila. Na některých byl článek věnovaný konci, bylo tam odůvodnění, ale některé tam neměly nic… jen článek starý dva měsíce, který jsem třeba už četla. Je to škoda, ale je pravdou, že ani já nemám teď pořádně čas se věnovat blogu. Není to jen tím, že jsem ve třetím ročníku bakalářského studia, ale také je to skrze praxi, brigádu a náladu…V mém životě se hlavně udála jedna velká změna, které jste si mohli již všimnout. U některých fotočlánků si můžete přečíst, že jsem dané místo navštívila s přítelem. Dříve když jsem viděla, co mi provedla kamarádka poté, co si našla přítele, jsem si řekla, že nikoho nechci. Řekla jsem si, že chci být sama a věnovat se přátelům. Jenže pak se ve mně něco zlomilo a já si udělala profil na seznamce. On byl jeden z prvních, co mi napsal… sedli jsme si a já jsem dva měsíce šťastně zadaná. Ze začátku to byla pro mne velká novinka, každé ráno jsem si říkala, že mám přítele, že je to neuvěřitelné… teď je to pořád sice neuvěřitelné, ale už si to více uvědomuji.
I když na sebe nemáme tolik času, kolik bych si přála, protože oba víme, že škola je momentálně na prvním místě (občas potřebuji postčit, že to tak je), jsem nesmírně šťastná a můj pohled na svět se trochu změnil. Některé věci vidím jinak než dříve, ale jinak jsem pořád stejná… a nebojte, nehodlám blog opustit. Ano, teď se mu nevěnuji tak naplno jako dříve, ale věnuji se mu stále a nebojte, hodláme s blogem oslavit jeho deváté narozeniny 😉
Je to neuvěřitelné, ale letos v prosinci (přesně za dva měsíce) už to opravdu bude devět let, co tento blog existuje, co existuje tento můj malý svět. Neříkám, že někdy to neskřípe… ano, někdy je krize, ale stále jsme tu pro vás 🙂 Už jsem přemýšlela nad pozvánkou a oslavou, kterou bych chtěla udělat trochu netradiční. Ale to předbíhám, uvidíme, co vymyslím, ale určitě se můžete už těšit 😉
