Deník autoškoly – osmá jízda

29. 1. 2015 – Zase ten sníh, ale opět na silnicích nebyl a nejelo se špatně. Vždy čekám na daném místě, alespoň pět až deset minut, protože nechci přijít pozdě, ale dnes se mi nechtělo, nestíhala jsem, ale včas jsem přišla.

Opět jsem měla stejného instruktora. Musím říci, že jsem za něj ráda, naši jízdu začínáme vždy stejně, tak je mi lépe a také si občas povídáme, takže se cítím uvolněněji. Řekl mi, že dnes bude přísný, když už je to má osmá jízda a spolu jsme měli sedm. Trochu mě to zaskočilo, ale v autě jsme se smáli, on zpíval. Byla to uvolněná jízda.

Dvakrát mě pochválil, což se ještě nestalo, takže si toho opravdu vážím a udělalo mi to radost. Dnes se mi opět nedařilo zaparkovat na první pokus, tak mi trochu pomohl a šup, bylo to. Jak mi to parkování ze začátku šlo, tak mi jde čím dál tím méně, ať parkuji vodorovně nebo svisle. Budu to muset natrénovat nebo dávat si větší pozor.

Už si hlídám nohu na spojce, takže když dám neutrál, tak ji pustím. Jednou se mi ale povedlo, pustit ji a nevyřadit, takže mi to „chcíplo“. To mě docela mrzelo, pak mi to chcíplo na semaforu, když jsem se chtěla rychle rozjet, protože za námi byl netrpělivý řidič a instruktor do mě hučel, ať se rozjedu, tak jsem chtěla rychle a „chcíplo“ mi to. Pak mi říkal, že se nic neděje, nastartoval mi a pomohl mi, se rychle rozjet, abychom zmizli z křižovatky. Po té mi to „chcíplo“, když jsem parkovala, tak to jsem moc rychle pustila spojku, a pak mi to „chcíplo“ i po čtvrté, ale to už si nepamatuji proč.

Také si musím více hlídat pravou stranu, když jedu úzkými uličkami, protože se na ni moc lepím a dnes jsem málem urazila na autě autoškoly zrcátko, ale instruktor včas zasáhl.

Jak jsem psala, že jsme se s instruktorem smáli, tak jsem se smála i já, když byl ohnutý a já zabrzdila, protože tam blikla červená. Tak se bouchl o palubní desku do hlavy. Smála jsem se a on po chvilce začal také. Neudělala jsem to schválně, ale přece to neprojedu na červenou.

Dnes jsem dvakrát jela na trojku, podřadit už také umím. Ze začátku, když jsem měla dát z trojky dvojku, tak jsem dávala čtyřku, ale už mi to problém nedělá. Také jsem zastavovala na přechodu, ale musím říct, že když lidé vidí autoškolu, tak vám vběhnou před auto. Jestli si myslí, že to ubrzdím, nebo že prostě než tam dojedu, tak to stihnou. Nevím, co si myslí, ale na dnešní jízdě jsem musela několikrát přibrzďovat, protože se lidé rozhodli přeběhnout silnici bez přechodu.

Ale i tak si myslím, že dnešní jízda patří mezi ty nejklidnější. Už se tolik nenervuji, spíše jen před jízdou, ale pak během jízdy je to lepší. Vždycky si říkám, ať jsem v klidu, jedu si podle svého a ostatní ať si mě klidně předjedou, když spěchají.

Další jízdu mám 2. 2. 2015, což je v pondělí.

S nadpisem mi pomohla PawlušQa, které moc děkují :))

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *