Potřebovala to. Potřebovala se potrestat a vyplavit ze svého těla bolest. Neviděla jinou cestu, než se vrátit k sebepoškozování. Seděla, hleděla na ruce a vzpomínala, jakou úlevu díky tomu cítila. Chtěla to zažít znovu. Hladila se po jizvičce a dumala nad tím, zda to má udělat tam anebo si vybrat jiné místo. Nepoškozené, čisté místo. Čím více o tom ale přemýšlela, nůž v rukou ztěžkl. Docházelo jí, že se znovu touto cestou vydat nechce. Skrývat, vysvětlovat, lhát. Už znovu ne. Odložila nůž. Zhluboka se nadechla. Tentokrát to bude jinak. Útěchu najde jinde, ne ve vlastní bolesti, ale v objetí. Vyhrála.
