Sedmého ledna jsem psala článek o tom, že přemýšlím podívat se na film Než jsem tě poznala podle knižní předlohy od autorky Jojo Moyes. V červnu tento film přišel do kin a já se na něj chystala s kamarádkou, ale ta mi to odřekla, a tak nakonec jsem na film nešla. Ale v dnešní moderní době stačí zapnout internetový prohlížeč, napsat, co hledá a je to.
Před čtrnácti dny jsem si film pustila na internetu. Trochu jsem se bála, že mě film zklame. Také jsem se obávala toho, že tam nebudou důležité scény a nebude zachycena krása okamžiků, které jsou v knize. Přesto jsem chtěla film vidět, a tak jsem si jej pustila s přichystaným balíčkem kapesníčků.
—
—
I když jsem knihu četla loni v květnu, zanechala ve mne stopy. Nepamatuji si každé slovo, ale pamatuji si důležité okamžiky a ty mi ve filmu nechyběly. Film na mě zapůsobil. Také se mi líbil výběr herců, kteří mi byli sympatičtí.
—
Přesto že děj znám a vím, co čekat, mě film mile překvapil. Kapesníčky jsem spotřebovala, ale už jsem se na Willa nezlobila jako to bylo u knihy, kdy to byla moje první reakce. Můj prvotní strach, že budu filmem zklamaná, byl zažehnán hned po pár minutách, co jsem shlédla. Pokud jste knihu četli, nemějte strach a na film se podívejte. Ale pokud jste ji nečetli, tak se na film také podívejte. V každém něco zanechá, jedno oko nezůstane suché.
—
Jmenovku mi udělala Darllet, které děkuji 🙂