Rubrika: Na slovíčko

Další změnou v mém životě je bydlení. Od května už více času trávím u přítele než u rodičů. Ze začátku jsem z toho byla zmatená, nedokázala si určit věci, které chci nechat doma, a které si chci přestěhovat. Navíc jsem přišla o svůj pokoj, ve kterém jsem vyrůstala a v novém si připadala jako vetřelec… vše se tak nahromadilo, že jsem nevěděla, kde jsem doma, a kam patřím.

Poslední dobou se toho semlelo tolik, že ani nevím, kde začít… dlouho jsem přemýšlela o napsání tohoto článku, ale rozhodla jsem se, že potřebuji to ze sebe dostat. A tak začneme pěkně od začátku 🙂

Jak jsem již jednou psala, koncem dubna můj milovaný fotoaparát Liam vyfotil poslední fotku a vypověděl službu. Letos by to bylo čtyři roky, co spolu zažíváme dobrodružství, ale bohužel… hodně mě to mrzelo, a tak jsem začala přemýšlet, co s tím

Zanedlouho budu o rok starší a já mám pocit, že celý ten jeden rok byl něco jako výhra, něco jako velká změna.

Mé tělo zdobí dvě tetování a musím se přiznat, že uvažuji o dalším, ale není jednoduché s tímto druhem kresby žít.

Ať to nezůstává pouze u jógy, tak jsme se domluvily s kolegyní i na dalších aktivitách. Zjistily jsme, že obě jsme kdysi milovaly bruslení na kolečkových bruslích, ale přestaly jsme… já z důvodů, že nebylo kde a nebylo s kým. Brusle stále mám doma, a tak jsme se domluvily a začalo plánování.

V prvním článku na toto téma jsem psala o splněným malým snum v době první hodiny jógy. Jelikož nás to opravdu chytlo, zarezervovaly jsme si místa i na další týden, a tak mám za sebou již dvě hodiny a já jsem naprosto spokojená.

Občas potřebuje člověk popostrčit, aby se posunul z místa, aby udělal něco po čem touží a třeba mu v tom brání strach. Mým popostrčením je přítel a jeho podpora a také to, že jsem se na brigádě sblížila více jednou z kolegyň.

Po zkouškovém období jsme začali s přítelem řešit společné bydlení, ale nakonec posledním pošoupnutím bylo rozhodnutí jeho spolubydlícího, který si také našel už své bydlení.