Kousek mého života 0.9

Musím se přiznat, že občas jsem pohodlný člověk… nevyhovuje mi, když mám spoustu času na práci. Třeba od října vím o seminární práci, ale začala jsem ji dělat až teď v prosinci, kdy vím, že ji mít musím, jinak nebudu připuštěna ke zkoušce. Přesto jsem na ni měla čas od října, kdy jsem skoro nic do školy nedělala. Věřím, že nejsem jediná, kdo to takto dělá… a věřím, že nejsem jediná, kdo si pak nadává, proč nezačal dříve…

Vyhovuje mi, když mám kratší ultimátum. Vyhovuje mi více, kdy toho mám hodně a nevím, kam dříve skočit… po té totiž dělám spoustu věcí, snažím se více, mám více nápadů a můj život je pestřejší. Také se mi lépe učí, píše, přemýšlí v noci. Mám totiž na to více klidu, všichni spí a já mám v uších sluchátka a pracuji. Díky jedné noci jsem byla schopná napsat jednu ze seminárních prací nanečisto, takže mi stačí to hodit do počítače a něco málo k tomu ještě napsat. Přes den mě láká spoustu věcí, co se dá dělat, ale v noci… to je něco jiného, všude tma, kterou mám ráda (ale ne v lese), a která působí jako uklidňující prvek pro mne.

Začala jsem si kupovat energetické nápoje a pracuji a učím se v noci, přes den chodím do školy, pomáhám s cukrovím a domácností… a po té nastane večer a jdu se věnovat škole. Leze mi to i více do hlavy, hold jsem noční tvor… upír.

Kdy se učí vám nejlépe? Potřebujete na učení klid nebo vám také vyhrává hudba?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *