Ahojky,
jak se máte? Já jsem od pondělí zase v plném pracovním nasazení a musím přiznat, že je to nejen nezvyk, ale také docela náročné. Ze začátku když se vše zavřelo, jsme ještě do práce šli. Dodělávali jsme zboží, uklízeli, pak jsme dostali volno… týden jsme byli doma, pak jsme se pustili do inventury, a tak jsme jeden týden zase do práce chodili, ale pouze na osmičky. Na to nejsem zvyklá, protože má normální pracovní doma trvá dvanáct hodin. Když bylo vše hotovo, zase jsme dostali volno a musím říct, že jsem si to nesmírně užívala. Se snoubencem jsme tento čas trávili u mých rodičů. On tedy sice pracoval normálně, žádné volno si neužíval, ale aspoň pracoval z domu. Čas jsem trávila na zahrádce, s pejskem, snažila jsem se pomáhat jakkoliv mamince a usnadnit jí chod domácnosti, ve které se najednou ocitlo šest lidiček.
Po pravdě jsem i lenošila a hodně četla, takže pondělní návrat byl velká změna 😀 Nějak špatně se mi nevstávalo, ale nervózní jsem byla. Netušila jsem, jak to bude v práci vypadat, jaká opatření mít budeme a představa celodenního nošení roušek mě děsila. Pondělní den byl trošku stresující, ale když jsem viděla kolegyně, opadlo to ze mne a první den jsme spolu zvládly hezky. S rouškou se mi ze začátku dýchalo špatně, odpoledne mě už bolela hlava, i když jsem se snažila pít pravidelně. Po výměně roušky se to ale zlepšilo. A včerejšek byl už lepší. Rouška mi tolik nevadila, ale dvakrát dobře se mi v tom nedýchá. Nejhorší na tom je, že musíme i hlídat lidi, aby si roušky nechávali a nesundávali si je u nás. Oni totiž vejdou k nám do prodejny, sundají si roušku a jdou vybírat knihy. Také musíme dohlédnout, aby si desinfikovali ruce… chodí kolem, přečtou si instrukce, někdy se zasmějí a jdou dál, takže je musíme poprosit, aby se vrátili a vydezinfikovali si ruce.
Na jednu stranu jsem v práci ráda, zase mezi knihami a na kolegyně jsem se těšila, ale na druhou stranu jsem si užívala čas strávený doma. Jsem nesmírně vděčná, že celou tuto náročnější dobu jsme mohli trávit u mých rodičů. Neskutečně jsem si odpočinula nejen fyzicky, ale i psychicky. Už i ze mne opadl takový ten stres ze svatby. On se asi ještě vrátí, jak se nám to blíží, ale momentálně jsem klidná 🙂
Jak to zvládáte vy? Už chodíte do práce/školy?
Originální název: Part of Your World
Když nůž zajel do měkkého poprvé, bylo to zvláštní až návykové. Pomalu jsem jej vytáhla a s větší zuřivostí zasunula kousek níž. Cítila jsem, jak se mé emoce pomalu odplavují. Nemohla jsem přestat, a tak jsem znovu a znovu bodala. Vždy jsem nůž kousek posunula, aby to nebylo to stejné místo. Nedokázala jsem přestat, dokud jsem nepocítila únavu zápěstí. Nůž jsem upustila. Cítila jsem se volná, pohlédla jsem na škody, které má zlost způsobila. Musela jsem se zasmát. Tohle dokáže malá stříbrná věcička. Věděla jsem, že budu muset po sobě uklidit. Vzala jsem koště a rozházenou hlínu z květináče zametla.
Originální název: Crooked Kingdom
Originální název: Six of Crows
Originální název: Hell’s Bounty