Ahojky, musím se přiznat, že dnes po delší době jsem oběhla blogy, které jsem pravidelně čítávala a nemile mě překvapilo, že většina z nich skončila. Na některých byl článek věnovaný konci, bylo tam odůvodnění, ale některé tam neměly nic… jen článek starý dva měsíce, který jsem třeba už četla. Je to škoda, ale je pravdou, že ani já nemám teď pořádně čas se věnovat blogu. Není to jen tím, že jsem ve třetím ročníku bakalářského studia, ale také je to skrze praxi, brigádu a náladu…
V mém životě se hlavně udála jedna velká změna, které jste si mohli již všimnout. U některých fotočlánků si můžete přečíst, že jsem dané místo navštívila s přítelem. Dříve když jsem viděla, co mi provedla kamarádka poté, co si našla přítele, jsem si řekla, že nikoho nechci. Řekla jsem si, že chci být sama a věnovat se přátelům. Jenže pak se ve mně něco zlomilo a já si udělala profil na seznamce. On byl jeden z prvních, co mi napsal… sedli jsme si a já jsem dva měsíce šťastně zadaná. Ze začátku to byla pro mne velká novinka, každé ráno jsem si říkala, že mám přítele, že je to neuvěřitelné… teď je to pořád sice neuvěřitelné, ale už si to více uvědomuji.
I když na sebe nemáme tolik času, kolik bych si přála, protože oba víme, že škola je momentálně na prvním místě (občas potřebuji postčit, že to tak je), jsem nesmírně šťastná a můj pohled na svět se trochu změnil. Některé věci vidím jinak než dříve, ale jinak jsem pořád stejná… a nebojte, nehodlám blog opustit. Ano, teď se mu nevěnuji tak naplno jako dříve, ale věnuji se mu stále a nebojte, hodláme s blogem oslavit jeho deváté narozeniny 😉
Je to neuvěřitelné, ale letos v prosinci (přesně za dva měsíce) už to opravdu bude devět let, co tento blog existuje, co existuje tento můj malý svět. Neříkám, že někdy to neskřípe… ano, někdy je krize, ale stále jsme tu pro vás 🙂 Už jsem přemýšlela nad pozvánkou a oslavou, kterou bych chtěla udělat trochu netradiční. Ale to předbíhám, uvidíme, co vymyslím, ale určitě se můžete už těšit 😉
Seděla u něj v pokoji a pozorovala ho. I když pracoval, připadalo jí, že jsou si blíže, než kdy dříve. Sdíleli spolu další věc. Mohla se na něj dívat, jak pracuje na počítači a ona si mohla číst. Bylo to tak obyčejné a zároveň velmi osobní. Ponořila se opět do děje knihy. Když po chvíli zvedla oči, setkala se s jeho. Tentokrát pozoroval on ji. Také se jeho rty rozšířily do úsměvu. I pro něj to hodně znamenalo. Nebylo třeba nic říkat, a přesto věděli, že je to velký krok v jejich vztahu. Velký a pozitivní krok posunujíc je dál.
Originální název: Fantastic Beasts & Where To Find Them
Originální název: Kleine Prinz in uns
Splnil jí přání. Vždy toužila se procházet a držet se své lásky za ruku. Smutně koukala na páry, které chodily kolem. Tiše záviděla. Přála si zažít také takový pocit a najednou… najednou se jí to splnilo. Držela svého partnera za ruku a procházeli se spolu. Hřejivý pocit jí proudil tělem, zahříval ji a ona se usmívala. Vše se jí zdálo hezčí než dříve. I obyčejný strom jí přišel neobyčejný. Její fantasie si hrála, vytvářela příběhy a ona se nechávala unést. Jemně jí stiskl ruku. Vytrhl ji ze snění. Koukla na něj a zjistila, že ten nejhezčí sen zažívá právě teď.
Originální název: Hajnali láz
Již dlouho ho nespatřila, stýskalo se jí po něm. Byl na služební cestě, i když si každý večer psali, bylo to málo. Věděla, že je v pořádku, ale chtěla ho u sebe. Přála si ho obejmout, políbit, chytit za ruku. Každý večer na to myslela. Odpočítala dny do návratu. V mysli si přehrávala několik scénářů, co udělá, až ho spatří. Z jejího odpoledního snění ji však vyrušil zvonek. Otevřela a on tam stál… stál tam a ona nevěděla, co dělat. Usmíval se na ni, „překvapení,“ prohlásil. Začaly jí téct slzy, setřela je a vrhla se mu celá šťastná kolem krku.
Originální název: A monster Calls
Seděli spolu v kavárně. Dívali se na sebe a spokojeně se usmívali. Natáhla k němu ruku a on ji jemně chytil. Vyrušila je servírka, která přinesla lístek. Oba se rozpačitě usmáli a pustili. Poděkovali a věnovali se nápojovému lístku. Zvedl oči a podíval se na ni. Mlčky ji sledoval, pak i ona si ho všimla. Usmála se na něj, natáhla k němu opět ruku a on ji chytil. Jemně ji palcem hladil. Když znovu přišla servírka, nepustil ji, objednali si a koukali na sebe. Okolní svět pro ně neexistoval. Byli jen oni dva… dva zamilovaní blázni, kteří nic více nepotřebovali.
Natáhla před sebe tepající dlaň. Zvedla hlavu a podívala se mu do jeho krásných očí. On natáhl svou ruku k ní a ona pomalu do jeho dlaně vložila své tlukoucí srdce. On byl ten vyvolený. On byl ten, kterého milovala a odevzdala se mu. Byl pro ni vším. Věřila mu. Její srdce přijal, přiložil k němu rty a něžně ho políbil. Projel jí neuvěřitelný pocit štěstí. Její srdce uschoval na dobré místo a to přesně k tomu svému, kde se propletla a splynula v jedno. Splynula v lásku, kterou již tento svět neznal. Jejich láska naplnila svět radostí a štěstím.