Miluji pohled na mihotající se prsty po klávesnici. Miluji pohled na otevřený prázdný soubor a já dokáži vytvářet slova. Vytvářím příběh. Je jen na mě, jak to začne, a jak to skočí. Je na mě, co svému hrdinovi provedu. Mohu jej zabít, zranit nebo ho nechám zamilovat. Jeho život je v mých rukou. Co když někdo píše tam nahoře, jak bude probíhat náš život? Třeba někdo o nás také píše v prázdném souboru. Najednou si řekne, že je to nudný život a provede nám něco? Co když jsme jen hrdiny v něčí hlavě? Třeba někdo jen otevřel soubor a psal.