Píseň sirény

Originální název: To Kill a Kingdom
Český název: Píseň sirény
Žánr: literatura světová – fantasy
Autor: Alexandra Christo
Nakladatelství: Ocelot, 2023
Počet stran: 328

Stručný obsah knihy:
Princezna Lira je siréna z královského rodu a je ze všech nejsmrtonosnější. Ve své sbírce má srdce sedmnácti princů a je uctívána po celém moři, dokud ji ovšem zvrat osudu nedonutí zabít příslušníka vlastního druhu. Aby mořská královna potrestala svou dceru, promění Liru v to, co se jim nejvíce hnusí – v člověka. Lira, zbavená své písně, musí do zimního slunovratu odevzdat mořské královně srdce prince Eliana, nebo navždy zůstat člověkem.

Oceán je jediné místo, které princ Elian nazývá domovem, přestože je dědicem nejmocnějšího království na světě. Lov sirén je víc než jen podivný koníček – je to jeho poslání. Když zachrání v oceánu topící se ženu, zjistí, že je něčím víc, než se zdá. Slíbí, že mu pomůže najít klíč k definitivnímu zničení celého siréního rodu – ale může jí věřit? A kolik dohod bude muset Elian vyjednat, aby zlikvidoval největšího nepřítele lidstva?

Můj názor:
Na tuto knihu jsem se nechala zlákat pozitivními recenzemi a neudělala jsem chybu. Děj knihy, která je retelling na Malou mořskou vílu, mě brzy vtáhl a nepustil. Jsem vděčná, že jsem si knihu pořídila a může být součástí mé knihovny.

Ze začátku jsem měla trochu problém se zorientovat ve střídání postav. Vadilo mi, že u čísel kapitol nebylo i jméno postavy, z jejíhož úhlu je kapitola vyprávěna. Někdy mi trvalo i stránku, než jsem pochopila, kde se právě nacházím. Naštěstí se to později zlepšilo, a když se naše dvě hlavní postavy setkali a trávili spolu čas, bylo to hned jasnější. Pak už děj hezky plynul a já měla pocit, že jsem členem posádky a plavím se na lodi vstříc osudu.

Úryvek:
„Zabiješ ji?“ zeptá se Lira.
Přestala sladce předstírat, když se snaží mluvit mojí řečí. Nejsem si jistý, odkud pochází, ale ať už je to z jakéhokoli království, je zřejmé, že to moje tam nemají v lásce.
„Ano.“
„Bude to mít rychle za sebou?“
„Ano.“
Posměšně si odfrkne. „Škoda.“

str. 104 – 105, sedmnáctá kapitola