Dokázala jsem to! Splnila jsem knižní výzvu, kterou jsem si dala na letošní rok a to ještě s měsíčním předstihem. Mé okolí nevěřilo, že knižní sérii dokáži přečíst, protože první díl jsem měla rozečtený od dubna a ještě začátkem října nebyl přečten. Ale zvládla jsem to.
než v pondělí opět nastoupím do práce, povedlo se mi dát blog do pořádku. Prošla jsem všechny články, které byly přeneseny ze starého blogu a hodně jsem jich musela smazat, protože se mi nepřenesly fotky a obrázky. Také jsem musela smazat povídky, které začínaly třeba od půlku. Bohužel se mi nepřeneslo šest let fungování blogu, proto jsem musela spoustu rubrik upravit a nevím, zda třeba povídky nepřidat znovu. I když možná bude lepší, když zůstanou zapomenuty. Byly psané před nějakým časem a je to na nich dost znát… spíše si je nechám pro sebe.
Ale včera jsem dodělala poslední úpravy. Vsadím se, že mě později napadnou nějaké alternativy, tak uvidíme, zda se mi to bude chtít předělávat. Stále se totiž seznamuji s fungováním svého blogu, ale už si docela rozumíme a vyhovuje mi to. Postupně přicházím na nové věci a vlastně mě to těší. Blog mě díky tomu umí překvapit a zatím to bylo v dobrém slova smyslu, takže jen tak dále.
Jak jste na tom vy? Stále blog upravujete nebo už máte finální verzi?
Opět jsem vyrazila do obory Holedná. Potkaly jsme se s kamarádkou a rovnou jsme podnikly i podzimní focení. Zase jsem zahlédla jeleny sika, ale dokonce jsem měla možnost vidět i stádo muflonů.
Po snídani jsme vyrazili ze Srní k Čeňkově pile, což byla dříve vodní pila na řece Vydře. Teď tam stojí vodní elektrárna, do které můžete nahlédnout v rámci prohlídky anebo před budovou se nacházejí informační panely. Nám stačily panely a od elektrárny jsme se vydali podél koryta řeky Vydry směrem k Turnerově chatě.
Ráda bych se s vámi podělila o zkušenost s dalším e-shopem. Narazila jsem na něj už před nějakým časem a jsem velice spokojená se službami. Tato objednávka už je několikátá, kterou jsem již udělala a stále je vše na jedničku.
Tímto článek bych vám chtěla rovnou dát tip na nějaké vánoční dárečky, které můžete na webu vybrat.
V polovině září jsme stihli s manželem strávit týden na Šumavě. Podnikli jsme něco jako líbánky, když letošní rok je takový, jaký je.
Ubytováni jsme byli v hotelu Srní Depandance v obci Srní. První den jsme nestihli žádný výlet, jen jsme dorazili na místo, ubytovali se a prošli si okolí. Narazili jsme na Mravenčí stezku, která vedla lesem, a tak jsme se před večeří vydali na procházku.
jak se vám daří? Já jsem již třetí týden doma a musím se přiznat, že si to zatím dost užívám. Máme na sebe s manželem více času, mám více času na čtení a věnování se domácnosti. Konečně jsem se odhodlala a zkusila kynuté těsto, které mne tak dlouho děsilo.
Již jednou jsem ho zkoušela a skončilo v koši. O prázdninách jsme si s kamarádkami udělaly pečící den a vyzkoušely jsme ho. Jedna z kamarádek peče ve velkém, takže ho umí a podělila se s námi o své zkušenosti. Povedlo se nám, sepsaly jsme si recept a já to stále odkládala. Z kynutého těsta mám respekt a bojím se, ale když se mi podařilo udělat věnečky z odpalovaného těsto… řekla jsem si, že to zkusím. Vše jsem si nakoupila a odkládala to dál 😀 Ale nakonec jsem si řekla, že už dost a jdu do toho. Vše jsem dělala podle receptu, byly to tedy nervy, ale výsledek…
Já to dokázala! Těsto krásně vykynulo a já upekla Honzovy buchty s povidly. Opravdu mě to moc potěšilo a o to víc jsem byla ráda, když jsem buchty vezla rodičům na ochutnání. Maminka zavzpomínala na dětství a to bylo úžasné. Už jen za tohle to stálo. Slíbily jsme si, že je pak vyzkoušíme spolu, protože maminka z kynutého těsta má také respekt a nedělá ho. Stejně tak jsem už mamince slíbila, že ji naučím odpalované těsto. Na to se těším, až spolu budeme kuchtit a já budu moct něco naučit ji, protože jinak vše učí maminka mě… takhle jí mohu také něco předat a ukázat 🙂
Už jsem koukala na další recepty z kynutého těsta. Je toho více, co bych z něj chtěla zkusit, a tak jsem ráda, že mám tu možnost. Ještě zkusím udělat znovu ty buchty, abych měla jistotu, že to nebyla náhoda, a pak zkusím třeba máslové loupáčky, které jsou na seznamu dále 😉
V době, kdy tento článek píši, nám zatím nikdo nezatrhl chodit do přírody. Je to místo, kde člověk může načerpat sílu a pozitivní energii. Navíc teď příroda kouzlí všemi barvami. Tohle na podzimu miluji, ty barvičky kolem, sběr kaštanů a dokonce i ten déšť.
Když jsem viděla číslo knih, které jsem si pořídila loni a kolik jsem jich stihla přečíst, řekla jsem si, že to letos uděláme jinak… méně nakupovat a více číst knihy ve svém vlastnictví. To první se mi daří, to druhé už ne 😀