Ten, který chce být knihou v jejích rukou píše podruhé

Knihulko,
ty ses tou radostí již stala. Jsi její součástí, neboť mi píšeš dopisy, které mi zpříjemňují den a mírní bolest.
Věřím, že dobro nemůže být bez zla, ale věřím, že láska může být bez bolesti. Láska je největší silou, která může být, a já jsem rád, že jí nyní mám v sobě spoustu a čeká jen a jen na tebe.
Přivoněl jsem k Tvému dopisy, a zjistil, že voní jako ta nejsladší jahoda. Rád bych si z této jahody kousek uždíbl, ale nemohu. I ten jeden malý kousek by byl příliš. Jahoda, jejíž vůni stále cítím, je mou drogou, a já bych se nemohl nabažit pouze ždibínkem.
Nejsem sobec, jen bych chránil to, co je pro mne vzácné. Ty jsi pro mne vzácnou.
Musím na tebe myslet stále,
i když stojím někde v hale.
Tvé dopisy klíčem jsou,
Mé srdce odemčou.
Srdce, jež na dlani nosívám,
polibek sladký ti posílám.
Ten, kterému jsi radost způsobila
a jeho život jedinečně obohatila
Tvá kniha nejoblíbenější
Nadpis mi udělala PawlušQa, které děkuji :))

Narozeninové překvapení

Dnešní den měl být významný, ale vypadala to, že se tak nestane. Vstal z postele, šel do kuchyně, kde už jeho přítelkyně dělala snídani jako každý den.
„Dobré ráno,“ popřál jí, když vešel.
„Ahoj lásko, tobě také dobré ráno,“ usmála se, „jak ses vyspal?“
„Dobře,“ rozhlédl se. Hledal nějaký dárek, nebo čekal alespoň, že mu popřeje. Vypadalo to, že zapomněla, že je zase o rok starší.
„To je dobře,“ usmála se a položila před něj obložený talíř s pečivem. Nalila mu džus, „nevzal bys dneska děti na hřiště?“
Napil se, „ano, rád. Půjdeš s námi?“
„Ne, volala mi Andrea,“ sedla si naproti němu, „prý by si potřebovala promluvit. Myslím, že se zase pohádala s Alešem.“
„Zase? Vždyť nedávno jsi tam byla a usmiřovala je.“
„Já vím no… tak jsem slíbila, že se stavím. Nevadí?“
„Ne, to je v pořádku, dobrou chuť,“ pustil se do snídaně.
„Dobrou,“ usmála se. Začala také jíst.

Pokračovat ve čtení „Narozeninové překvapení“

Happy birthday

Když jsem v roce 2008 zakládala blog, nerozuměla jsem tomu pořádně. Nevěděla, co od toho očekávat, věděla jsem, co tam chci dávat. Původně to měli být jen povídky a rozhovory mé tvorby, ale pak jsem začala dávat básničky, které jsem zkopírovala, protože se mi líbily. Po té jsem začala vymýšlet hádanky, bavilo mě to… ale nedokázala jsem si přestavit, že za sedm let budu psát blahopřání svému blogu, budu vymýšlet oslavu a budu se těšit z návštěvnosti, za kterou jsem nesmírně ráda, i když není bůhví, jak vysoká. Ale každý návštěvník se počítá, a já jsem za každého z vás ráda.
Blogu se naplno věnuju čtyři a půl roku a nelituji toho. Tento blog se mnou zažil mnoho a vy také, neboť se o to dělím.
Snažím se vymýšlet nové typy článků, aby vás bavili, abych nalákala, co nejvíce čtenářů… snažím se držet starého, abych nepřišla o pravidelné čtenáře. Dávám na blog věci, které mě zajímají, které mě baví… které jsou mými koníčky.
Ale to jsem nechtěla, nechtěla jsem se rozepisovat o tom, co sem dávám… sami si tu najdete to, co vás zaujme. Chtěla jsem tímto článkem říci, že jsem při zakládání blogu, nevěřila, že to vydrží tak dlouho… vlastně jsem neměla žádnou představu o budoucnosti. A teď, v roce 2015, sedím u stolu a píši na notebooku gratulaci pro svůj blog, který je tu s námi už sedm let. Neuvěřitelné. Nezapomenutelné. Úžasné!
Můj milý blogu,
přeji Ti vše nejlepší k tvým krásným sedmým narozeninám. Nemohu uvěřit, že jsme tu spolu tak dlouho. Doufám, že tu spolu vydržíme dále a budeme si navzájem dělat společnost a oporu v těžkých časech.
Děkuji všem návštěvníkům, kteří tu jsou s námi, neboť bez nich by to nebylo ono!
Děkuji všem, kteří mi pomáhají s grafikou, dělají pro mě nadpisy, kalendáře, lay, děkujeme. Děkuji také Mišuli, která píše typy na knihy.
Děkuji blog.cz, že mám tu možnost tento blog mít.
Děkuji všem!

Kousek mého života 0.9

Musím se přiznat, že občas jsem pohodlný člověk… nevyhovuje mi, když mám spoustu času na práci. Třeba od října vím o seminární práci, ale začala jsem ji dělat až teď v prosinci, kdy vím, že ji mít musím, jinak nebudu připuštěna ke zkoušce. Přesto jsem na ni měla čas od října, kdy jsem skoro nic do školy nedělala. Věřím, že nejsem jediná, kdo to takto dělá… a věřím, že nejsem jediná, kdo si pak nadává, proč nezačal dříve…

Pokračovat ve čtení „Kousek mého života 0.9“

Líbali jsme se

Originální název: Two boys kissing
Český název: Líbali jsme se
Žánr: román
Autor: David Levithan
Nakladatelství: Cooboo 2015
Počet stran: 192

Stručný obsah knihy:
Bestsellerový autor David Levithan napsal příběh založený na skutečné události – Harry a Craig, dva sedmnáctiletí kluci, se zúčastnili líbacího maratonu, aby překonali Guinnessův rekord a zároveň upozornili na předsudky panující ve společnosti. Dehydratovaní a nevyspalí se snaží překonat rekord a jejich úsilí se stává ohniskem, kolem kterého se točí příběh dalších dospívajících kluků, již hledají svoji vlastní identitu, lásku, řeší rodinné problémy – a hlavně touží objevit své místo v tomto světě.
Levithan umně splétá nitky jejich příběhu do jednoho velkého o dospívání a hledání vlastní identity, zkrátka tom, jaké to dnes je být mladý kluk na kluky. Pokračovat ve čtení „Líbali jsme se“

Ta, která žije ve světě knih píše podruhé

Má kniho nejoblíbenější,
nemusíš mít strach vyjádřit slova v básni. Zahřála mě u mého srdce. Tvůj dopis voněl tvou vůní, připomíná mi přírodu, les a volnost, kterou cítím s touto knihou. Cítím s ní, že je vše možné, a tak se nemusím bát psát tyto řádky.
Můj neposedný pramínek vyslechl tvou domluvu a poslední dobou mě již nezlobí. Děkuji Ti. Ráda bych Tě o něco požádala, ale nevím, zda je to na místě. Přála bych si, abys své vlasy nestříhal a nezakrýval své pihy. Jsou to věci, které Tě dělají tím, čím opravdu jsi. Takového Tě chci poznat. Chci poznat Tvou pravou tvář, neskrývej své city přede mnou ani svou minulost. Vše, co se stalo, Ti pomohlo být tím, čím jsi, ať je to dobré či zlé. Nikdy se nedějí jen ty dobré věci.
I v knihách není jen dobré, ale je tam i zlé, protože bez zla by nemohla být rovnováha, a proto věřím, že i když máš v sobě skrytou bolest, poznáš radost, která tuto bolest vyváží. Bude mi potěšením být součástí té radosti.
P. S. Oslovení Knihulka ve mně vyvolalo příjemné rozechvění. Nemohla jsem uvěřit, že opravdu držím v rukou dopis od tebe.
Tvá Knihulka
Nadpis mi udělala PawlušQa, které děkuji :))

Vánoční vzhled + informace

Ahojky, dnes tu máme první advent a kromě výzdoby v domě jsem se rozhodla dát blogu vánoční vzhled :)) Lay tu už byl loni, udělala mi jej DelusH, která byla tak hodná a upravila mi ho na letošní verzi :)) A PawlušQa byla tak hodná a nastavila mi ho :)) Oběma holkám moc děkuji.
Za čtyři týdny a kousek jsou tu Vánoce, neskutečně to letí… ale já momentálně mám starostí nad hlavu skrze školu, ale nenechám si ujít vánoční trhy ani pečení cukroví. Na to si čas najdu a navíc nemohu se neustále učit, člověk si potřebuje také odpočinou :)) Plánujeme také jet na vánoční trhy do Vídně, loni jsme tam nebyli, neboť nám to nevycházelo, ale letos by to vyjít mohlo a chystáme se tam, těším se a vy se můžete těšit na fotky (pokud to vyjde) 😉 Už jsem se pustila do plánování oslavy k příležitosti narozenin blogu, pozvánku mám hotovou a teď jen vymýšlím a chystám soutěže. Doufám, že vás to bude bavit, ale to předbíhám… pozvánku dám začátkem prosince, tak se dozvíte datum oslavy :))
Chci vás upozornit, že v prosinci nebudu obíhat tolik jako dříve, neboť se budu učit na zkoušky, které mám před Vánoci a budu dočítat povinnou četbu… no nebude tolik času, ale blog ignorovat nebudu, to se bát nemusíte, jen nevím, jak budu obíhat a koukat na ostatní blogy. Tak se nezlobte, snad to chápete… sami někteří píšete, jak nestíháte kvůli škole :))
Všem přeji krásnou první adventní neděli :))

Rozpálený

Originální název: Ignited
Český název: Rozpálený
Díl: 3. díl – volná série
Žánr: beletrie – erotický román
Autor: J. Kenner
Nakladatelství: Baronet 2015
Počet stran: 384

Stručný obsah knihy:
Pro fanoušky Stark Trilogy přichází závěr erotické série o třech mocných a záhadných mužích a krásných ženách, které je umí dostat na kolena, a o stravující vášni, jež je spojuje.
Nejtemnější a nejdrsnější třetí díl série přináší příběh ženy, která si říká tolika jmény, že ani neví, kým zrovna je. Jejím protějškem je muž s duší umělce a s minulostí gangstera, jejíž následky si nese dodnes. Cole je ohromně sexy a neuvěřitelně loajální, ale skrývá v sobě temná tajemství a hluboké jizvy. Není mnoho žen, jež by zvládly jeho zvrácené potřeby.
Dávná traumata i situace, kdy jim jde o život, jim nakonec pomůže překonat to, co nikdo z nich nečekal. Co když je to láska? Pokračovat ve čtení „Rozpálený“

Samota

Sedím v prázdném pokoji a přemýšlím nad tím, proč tomu tak je. Přemýšlím, proč jsem tak sama. Přemýšlím nad zákrokem, který musím podstoupit v nemocnici. Přemýšlím nad tím, co se tak moc změnilo, že sedím sama. Vlastně přemýšlím nad tím, proč přemýšlím. Neoznačila bych to jako podzimní deprese, jen spíše moc starostí najednou. Vše se zdá být černé a nikde není vidět světlo, ale přesto tu naději cítím. Nevidím, ale cítím… je tam v dáli a já se k ní musím probojovat. Není to jednoduché. A možná to ani nestojí za to, ale nejsem ten typ, který by se vzdal.