Publikováno

Petr a Lucie

Originální název: Pierre and Luce
Český název: Petr a Lucie
Žánr: světová beletrie
Autor: Romain Rolland
Nakladatelství: Omega 2015
Počet stran: 104

Stručný obsah knihy:
Petr potká Lucii úplně náhodou.
Během bombardování Paříže v lednu 1918 oba před náletem utečou na stanici podzemní dráhy.
Někdy i nenápadný pohled a dotyk v bezejmenném davu mohou být začátkem velké lásky, která dokáže rozkvést i uprostřed nejšílenějšího válečného běsnění.
Dojemný příběh tragické lásky mladých milenců zahalený stínem válečného utrpení a hrůz první světové války… Pokračovat ve čtení „Petr a Lucie“

Publikováno

Ta, která žije ve světě knih píše potřetí

Má radost největší, kniho nejjemnější,
—
má mysl je zahalena, nevím, co psát dále. Tvé básně mi radost dělají. Čtu si je znovu a znovu a stále a kdekoliv. Nosím Tvé dopisy při sobě, nedokáži je odložit. Znamenalo by to, že mi něco chybí… ty mi chybíš. Nemohu se ubránit úsměvům, které mi na rtech vždy hrají, když čtu Tvé řádky. Vypadám jako blázen, ale ať!
—
Jsem v rozpacích, nevím, zda je dobře býti Tvou drogou. Drogy jsou škodlivé. Co když ti ublížím? Ale i přesto bych chtěla ti dát každou svou část. Přála bych si tě nabažit, uspokojit… zažít s tebou poblouznění ještě větší, než zažívám z dopisů.
–
Docházejí mi slova, někdy nelze vše vyjádřit slovy. Někdy stačí jen pohled a člověk vidí tomu druhému až do duše. Přála bych si, abys mi mohl vidět do duše, vidět to, co tam je. Vidět, jak píši tento dopis, vidět mé srdce, které patří tobě. Vidět tu lásku, která je také Tvá.
—
Nemohu už dále pokračovat, slova se vytratila…
—
Tvá knihulka
—
—
Nadpis mi udělala PawlušQa, které děkuji :))
Publikováno

Leden – nový začátek

Změna je život, a tak jsem se rozhodla přestat na blog dávat kalendáře od PawlušQy. Ne, že by mi je přestala dělat, ale dělávala mi je na poslední chvíli, zapomínala na to a někdy neměla sama čas. Proto jsem se rozhodla ukončit tuto éru, mrzí mě to a myslím si, že je to škoda, ale nechci už dále čekat a spoléhat na to, že nezapomněla, a že mi jej pošle, že to stihne, že si našla trochu času mi ho udělat… ale i bez kalendářů jsem se rozhodla dávat úvodní články do každého měsíce 😉 Takže… přeji vám krásný první měsíc v roce 2016. Přeji všem školákům, jak na základní škole, tak na střední i vysoké hodně štěstí. Přeji všem pracujícím lidem hodně štěstí v práci. Ať se daří, hodně zdraví všem… a všechno dobré v roce novém :))
Publikováno

O psaní

Originální název: On Writing: A Memoir of the Craft
Český název: O psaní: Memoáry o řemesle
Žánr: naučná literatura – biografie spisovatele
Autor: Stephen King
Nakladatelství: Beta – Dobrovský 2015
Počet stran: 224

Stručný obsah knihy:
Temná obrazotvornost Stephena Kinga je fascinující. Nahlédněte pod pokličku jeho spisovatelského umu!
„Při psaní nejde o vydělávání peněz, o slávu, o randění, o sex ani o navazování nových přátelství. Nakonec jde vždycky o to, abyste obohatili život těch, kdo budou vaše dílo číst, a stejně tak i svůj vlastní. Část téhle knihy se zabývá tím, jak jsem se to naučil já. Další část je o tom, jak to vy můžete dělat líp. Na závěr vám dávám povolení: Psát smíte, měli byste, a pokud máte dost odvahy do začátku, zvládnete to. Psaní je magie, stejně jako kterékoli jiné umění -je to živá voda. A voda je zadarmo. Tak pijte. Pijte, co hrdlo ráčí!“ Pokračovat ve čtení „O psaní“

Publikováno

Ten, který chce být knihou v jejích rukou píše podruhé

Knihulko,
—
ty ses tou radostí již stala. Jsi její součástí, neboť mi píšeš dopisy, které mi zpříjemňují den a mírní bolest.
—
Věřím, že dobro nemůže být bez zla, ale věřím, že láska může být bez bolesti. Láska je největší silou, která může být, a já jsem rád, že jí nyní mám v sobě spoustu a čeká jen a jen na tebe.
—
Přivoněl jsem k Tvému dopisy, a zjistil, že voní jako ta nejsladší jahoda. Rád bych si z této jahody kousek uždíbl, ale nemohu. I ten jeden malý kousek by byl příliš. Jahoda, jejíž vůni stále cítím, je mou drogou, a já bych se nemohl nabažit pouze ždibínkem.
—
Nejsem sobec, jen bych chránil to, co je pro mne vzácné. Ty jsi pro mne vzácnou.
Musím na tebe myslet stále,
i když stojím někde v hale.
Tvé dopisy klíčem jsou,
Mé srdce odemčou.
Srdce, jež na dlani nosívám,
polibek sladký ti posílám.
Ten, kterému jsi radost způsobila
a jeho život jedinečně obohatila
—
Tvá kniha nejoblíbenější
—
—
Nadpis mi udělala PawlušQa, které děkuji :))
Publikováno

Narozeninové překvapení

Dnešní den měl být významný, ale vypadala to, že se tak nestane. Vstal z postele, šel do kuchyně, kde už jeho přítelkyně dělala snídani jako každý den.
„Dobré ráno,“ popřál jí, když vešel.
„Ahoj lásko, tobě také dobré ráno,“ usmála se, „jak ses vyspal?“
„Dobře,“ rozhlédl se. Hledal nějaký dárek, nebo čekal alespoň, že mu popřeje. Vypadalo to, že zapomněla, že je zase o rok starší.
„To je dobře,“ usmála se a položila před něj obložený talíř s pečivem. Nalila mu džus, „nevzal bys dneska děti na hřiště?“
Napil se, „ano, rád. Půjdeš s námi?“
„Ne, volala mi Andrea,“ sedla si naproti němu, „prý by si potřebovala promluvit. Myslím, že se zase pohádala s Alešem.“
„Zase? Vždyť nedávno jsi tam byla a usmiřovala je.“
„Já vím no… tak jsem slíbila, že se stavím. Nevadí?“
„Ne, to je v pořádku, dobrou chuť,“ pustil se do snídaně.
„Dobrou,“ usmála se. Začala také jíst.

Pokračovat ve čtení „Narozeninové překvapení“

Publikováno

Happy birthday

Když jsem v roce 2008 zakládala blog, nerozuměla jsem tomu pořádně. Nevěděla, co od toho očekávat, věděla jsem, co tam chci dávat. Původně to měli být jen povídky a rozhovory mé tvorby, ale pak jsem začala dávat básničky, které jsem zkopírovala, protože se mi líbily. Po té jsem začala vymýšlet hádanky, bavilo mě to… ale nedokázala jsem si přestavit, že za sedm let budu psát blahopřání svému blogu, budu vymýšlet oslavu a budu se těšit z návštěvnosti, za kterou jsem nesmírně ráda, i když není bůhví, jak vysoká. Ale každý návštěvník se počítá, a já jsem za každého z vás ráda.
Blogu se naplno věnuju čtyři a půl roku a nelituji toho. Tento blog se mnou zažil mnoho a vy také, neboť se o to dělím.
Snažím se vymýšlet nové typy článků, aby vás bavili, abych nalákala, co nejvíce čtenářů… snažím se držet starého, abych nepřišla o pravidelné čtenáře. Dávám na blog věci, které mě zajímají, které mě baví… které jsou mými koníčky.
Ale to jsem nechtěla, nechtěla jsem se rozepisovat o tom, co sem dávám… sami si tu najdete to, co vás zaujme. Chtěla jsem tímto článkem říci, že jsem při zakládání blogu, nevěřila, že to vydrží tak dlouho… vlastně jsem neměla žádnou představu o budoucnosti. A teď, v roce 2015, sedím u stolu a píši na notebooku gratulaci pro svůj blog, který je tu s námi už sedm let. Neuvěřitelné. Nezapomenutelné. Úžasné!
Můj milý blogu,
přeji Ti vše nejlepší k tvým krásným sedmým narozeninám. Nemohu uvěřit, že jsme tu spolu tak dlouho. Doufám, že tu spolu vydržíme dále a budeme si navzájem dělat společnost a oporu v těžkých časech.
Děkuji všem návštěvníkům, kteří tu jsou s námi, neboť bez nich by to nebylo ono!
Děkuji všem, kteří mi pomáhají s grafikou, dělají pro mě nadpisy, kalendáře, lay, děkujeme. Děkuji také Mišuli, která píše typy na knihy.
Děkuji blog.cz, že mám tu možnost tento blog mít.
Děkuji všem!